Vysílač za domem: právo sousedů stavby účastnit se povolovacích řízení, ilustrované na konkrétním případě
Na okraji města stojí ve svahu domek, kde bydlí mladý pár, a nedaleko od něj parcela, kde chtějí postavit novou dřevostavbu. Nedávno jim však 80 metrů za domem (a jen 20 m za stavební parcelou) začaly růst základy jakési technické stavby.
Zjistili, že se má jednat o čtyřicetimetrový telekomunikační vysílač, což je nepotěšilo - vysílač bude stát na vrcholu kopce na okraji lesa, bydlet od něj pár desítek metrů považovali za rizikové. Co když do vysílače udeří blesk, co když z něj v zimě bude padat led… Dá se s takovou situací vůbec něco dělat?
Dá, ale bylo by to podstatně snadnější, kdyby stavební úřad identifikoval vlastníky sousedního pozemku jako účastníky řízení v době, kdy se teprve rozhodovalo, kde vysílač bude stát. Obec uzavřela se stavebníkem tzv. veřejnoprávní smlouvu, která nahrazuje územní řízení (stavební povolení v tomto případě není nutné). Stavební úřad a stavebník mají povinnost identifikovat osoby, jejichž právo může být plánovanou stavbou přímo dotčeno a zajistit jejich souhlas. V daném případě však souhlasy sousedů nikdo nežádal a jedinými účastníky řízení byli stavebník, obec a majitel pozemku, na sousedy se zapomnělo.
Kdyby naši klienti byli k rozhodování přizváni, mohli by obci a stavebníkovi vysvětlit svou pozici, mohli by kontrolovat, zda byla náležitě posouzena rizika umístění vysílače, podávat námitky a možná by se jim dokonce podařilo se s obcí a stavitelem dohodnout o posunutí vysílače o pár desítek metrů dál. To se bohužel nestalo a byli postaveni až před hotovou věc. Právě proto se obrátili na nás.
„Naším hlavním argumentem bylo, že obec nemá podle zákona právo uzavřít veřejnoprávní smlouvu, aniž by k ní měli šanci vyjádřit se lidé, jichž se přímo týká. Typicky to bývají sousedé,” vysvětluje právnička Hana Sotoniaková. „Proto tvrdíme, že v tomto případě smlouva mezi obcí a stavitelem vůbec není účinná.”
S tímto argumentem jsme se pokusili vrátit situaci zpět do bodu rozhodování o umístění stavby a domoci se toho, aby k tomuto rozhodování byli přizvání i naši klienti. Podařilo se. Krajský úřad se přiklonil k naší argumentaci, stejně tak i Ministerstvo pro místní rozvoj, které se případem zabývalo v odvolacím řízení. Rozhodování o poloze čtyřicetimetrového vysílače je opět na začátku a tentokrát o něm budou rozhodovat opravdu všichni, jichž se dotýká.
Další články
Může soud snížit náhradu za spoluvlastnický podíl u „spekulantů“?
Lze snížit náhradu za spoluvlastnický podíl při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, pokud došlo ke spekulativnímu nabytí takového podílu? Nejvyšší soud nyní upřesnil, kdy to možné je – a kdy ne.
EUDAMED: Jednotná databáze mění pravidla hry na trhu zdravotnických prostředků
Evropská databáze zdravotnických prostředků EUDAMED je jednou z nejvýznamnějších novinek, které přináší nařízení o zdravotnických prostředcích (MDR) a nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (IVDR).
Sloučení kontrolní agendy krajských státních zastupitelství jako cesta k zachování menších okresních státních zastupitelství
Justice čelí zahlcení. Zatímco ministerstvo plánuje velkou reformu soudů až na rok 2028, efektivnějších úřadů a obřích úspor lze dosáhnout okamžitě. Stačí sloučit dozor a dohled na krajích. Má to však háček: nejdříve musíme utnout bezbřehý instanční dohled, ze kterého se v éře umělé inteligence stal nástroj šikanózních stěžovatelů a anonymů z internetu. Pokud systém nezačne podněty přísně filtrovat, zkolabuje a poškodí ty, kteří pomoc státu skutečně potřebují.
Přelomové rozhodnutí německého soudu k odpovědnosti za výroky AI chatbotů
Dne 12. května 2026 vydal Oberlandesgericht Hamm rozsudek, který představuje zásadní mezník v oblasti přičitatelnosti jednání systémů umělé inteligence podnikatelským subjektům. V rozhodnutí se soud zabýval otázkou, zda může podnik nést odpovědnost za nepravdivé informace generované jeho AI chatbotem, a to i v situaci, kdy k poskytnutí těchto informací nedošlo na základě jeho pokynu a chatbot byl původně trénován na správných údajích.
Rušíte dovolenou kvůli bezpečnostní situaci? Ne vždy máte nárok na vrácení peněz
Geopolitická situace ve světě dokáže změnit plány během okamžiku. Ozbrojené konflikty, teroristické útoky, masové nepokoje nebo náhlé uzavření vzdušného prostoru mohou vést ke zrušení celé dovolené ještě před odletem. V takových situacích může být poměrně matoucí, kdy vzniká nárok na vrácení peněz za letenky, ubytování i zaplacené služby.




