Vysílač za domem: právo sousedů stavby účastnit se povolovacích řízení, ilustrované na konkrétním případě
Na okraji města stojí ve svahu domek, kde bydlí mladý pár, a nedaleko od něj parcela, kde chtějí postavit novou dřevostavbu. Nedávno jim však 80 metrů za domem (a jen 20 m za stavební parcelou) začaly růst základy jakési technické stavby.
Zjistili, že se má jednat o čtyřicetimetrový telekomunikační vysílač, což je nepotěšilo - vysílač bude stát na vrcholu kopce na okraji lesa, bydlet od něj pár desítek metrů považovali za rizikové. Co když do vysílače udeří blesk, co když z něj v zimě bude padat led… Dá se s takovou situací vůbec něco dělat?
Dá, ale bylo by to podstatně snadnější, kdyby stavební úřad identifikoval vlastníky sousedního pozemku jako účastníky řízení v době, kdy se teprve rozhodovalo, kde vysílač bude stát. Obec uzavřela se stavebníkem tzv. veřejnoprávní smlouvu, která nahrazuje územní řízení (stavební povolení v tomto případě není nutné). Stavební úřad a stavebník mají povinnost identifikovat osoby, jejichž právo může být plánovanou stavbou přímo dotčeno a zajistit jejich souhlas. V daném případě však souhlasy sousedů nikdo nežádal a jedinými účastníky řízení byli stavebník, obec a majitel pozemku, na sousedy se zapomnělo.
Kdyby naši klienti byli k rozhodování přizváni, mohli by obci a stavebníkovi vysvětlit svou pozici, mohli by kontrolovat, zda byla náležitě posouzena rizika umístění vysílače, podávat námitky a možná by se jim dokonce podařilo se s obcí a stavitelem dohodnout o posunutí vysílače o pár desítek metrů dál. To se bohužel nestalo a byli postaveni až před hotovou věc. Právě proto se obrátili na nás.
„Naším hlavním argumentem bylo, že obec nemá podle zákona právo uzavřít veřejnoprávní smlouvu, aniž by k ní měli šanci vyjádřit se lidé, jichž se přímo týká. Typicky to bývají sousedé,” vysvětluje právnička Hana Sotoniaková. „Proto tvrdíme, že v tomto případě smlouva mezi obcí a stavitelem vůbec není účinná.”
S tímto argumentem jsme se pokusili vrátit situaci zpět do bodu rozhodování o umístění stavby a domoci se toho, aby k tomuto rozhodování byli přizvání i naši klienti. Podařilo se. Krajský úřad se přiklonil k naší argumentaci, stejně tak i Ministerstvo pro místní rozvoj, které se případem zabývalo v odvolacím řízení. Rozhodování o poloze čtyřicetimetrového vysílače je opět na začátku a tentokrát o něm budou rozhodovat opravdu všichni, jichž se dotýká.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




