Vysílač za domem: právo sousedů stavby účastnit se povolovacích řízení, ilustrované na konkrétním případě
Na okraji města stojí ve svahu domek, kde bydlí mladý pár, a nedaleko od něj parcela, kde chtějí postavit novou dřevostavbu. Nedávno jim však 80 metrů za domem (a jen 20 m za stavební parcelou) začaly růst základy jakési technické stavby.
Zjistili, že se má jednat o čtyřicetimetrový telekomunikační vysílač, což je nepotěšilo - vysílač bude stát na vrcholu kopce na okraji lesa, bydlet od něj pár desítek metrů považovali za rizikové. Co když do vysílače udeří blesk, co když z něj v zimě bude padat led… Dá se s takovou situací vůbec něco dělat?
Dá, ale bylo by to podstatně snadnější, kdyby stavební úřad identifikoval vlastníky sousedního pozemku jako účastníky řízení v době, kdy se teprve rozhodovalo, kde vysílač bude stát. Obec uzavřela se stavebníkem tzv. veřejnoprávní smlouvu, která nahrazuje územní řízení (stavební povolení v tomto případě není nutné). Stavební úřad a stavebník mají povinnost identifikovat osoby, jejichž právo může být plánovanou stavbou přímo dotčeno a zajistit jejich souhlas. V daném případě však souhlasy sousedů nikdo nežádal a jedinými účastníky řízení byli stavebník, obec a majitel pozemku, na sousedy se zapomnělo.
Kdyby naši klienti byli k rozhodování přizváni, mohli by obci a stavebníkovi vysvětlit svou pozici, mohli by kontrolovat, zda byla náležitě posouzena rizika umístění vysílače, podávat námitky a možná by se jim dokonce podařilo se s obcí a stavitelem dohodnout o posunutí vysílače o pár desítek metrů dál. To se bohužel nestalo a byli postaveni až před hotovou věc. Právě proto se obrátili na nás.
„Naším hlavním argumentem bylo, že obec nemá podle zákona právo uzavřít veřejnoprávní smlouvu, aniž by k ní měli šanci vyjádřit se lidé, jichž se přímo týká. Typicky to bývají sousedé,” vysvětluje právnička Hana Sotoniaková. „Proto tvrdíme, že v tomto případě smlouva mezi obcí a stavitelem vůbec není účinná.”
S tímto argumentem jsme se pokusili vrátit situaci zpět do bodu rozhodování o umístění stavby a domoci se toho, aby k tomuto rozhodování byli přizvání i naši klienti. Podařilo se. Krajský úřad se přiklonil k naší argumentaci, stejně tak i Ministerstvo pro místní rozvoj, které se případem zabývalo v odvolacím řízení. Rozhodování o poloze čtyřicetimetrového vysílače je opět na začátku a tentokrát o něm budou rozhodovat opravdu všichni, jichž se dotýká.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




