Revoluce v povolování staveb?
V současné době je v Poslanecké sněmovně ČR[1] projednáván tisk č. 927[2], který v sobě obsahuje dostatečnou porci změn, aby od své předpokládané účinnosti v lednu 2018[3], [4] přinesl revoluci do zkostnatělého systému povolování staveb i jejich samotné realizace. Vzhledem k počtu pozměňovacích návrhů a obrovském významu této novely je schvalovací proces pomalejší a momentálně probíhá zapracovávání těchto návrhů do finálního znění revidovaného hospodářským výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Dle názoru odborníků je tato předmětná novela stavebního zákona, tedy zákona č. 183/2006 Sb., předložená ministryní pro místní rozvoj, kvalitním a dlouho očekávaným[5] předpisem, který si klade za cíl ulevit jak stavebníkům samotným, tak i stavebním úřadům, které jsou zejména ve větších městech často přetížené.
Úvodem bych rád podotknul, že bych se nechtěl příliš do hloubky zabývat změnami na úseku územního plánování, které jsou spíše technického charakteru a směřují k urychlení a zvýšení jistoty v souvisejících řízeních. Zkrátí se proces u aktualizací a změn vyžadujících posouzení vlivů na životní prostředí, naopak cyklus úplných aktualizací územně analytických podkladů se zdvojnásobí. Dále budou zkráceny lhůty v soudním řádu správním ohledně přezkumu opatření obecné povahy, neboť dosavadní tříletá lhůta byla dle názoru autorů předlohy příliš dlouhá.
Drobné změny budou spočívat v rozšíření variant[6], kdy postačí pouhé ohlášení stavby namísto stavebního povolení, což celý proces zjednoduší a zrychlí, neboť u jednoduššího ohlášení by mělo být rozhodnuto ve lhůtě 30 dní a je také pro žadatele levnějším řešením. Pod tuto ohlášku se nově vejde například i stavba větších rodinných domů, ta byla v současné době limitována svou podlahovou plochou.
Co se týče plotů, pokud budou nižší než 2 metry, tak povinnost získat územní rozhodnutí, případně souhlas sousedů (aby mohl stavební úřad vydat územní souhlas), by měla odpadnout a nebude třeba projednání takovéto stavby, tedy ji ani nebude nutné hlásit na příslušném stavebním úřadě. Skleník či například bazén bude možné postavit jen díky umístění stavby, tedy již nebude nutné ohlášení nebo stavební povolení (doposud platí omezení na výšku a rozlohu takové stavby).
Hlavní změnou, kterou přinese předmětná novela, pak bude sloučení (i) územního řízení, (ii) stavebního řízení a (iii) posuzování vlivu na životní prostředí (EIA[7]), které jsou v současné době zcela oddělené. Výsledkem tohoto spojeného řízení pak bude vydání jednoho koordinovaného povolení, a to jak u jednotlivé stavby, tak i u celého souboru staveb, přičemž příslušným k vedení tohoto koordinovaného řízení bude obecný stavební úřad v případě obecných staveb, případně speciální úřady pro ostatní typy staveb (například silniční správní úřad pro stavby pozemních komunikací či drážní úřad pro stavby drah). Zajímavé je, že stále bude možné zvolit současnou variantu, tedy mít samostatné územní řízení a zcela oddělené stavební řízení, volba bude na investorovi stavby, ale již nyní lze předpokládat, že drtivá většina bude čerpat výhod, které plynou z nového systému.
Jak je zmíněno výše, do tohoto sloučeného řízení bude kromě územního a stavebního řízení zapojeno také řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (EIA) podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Tedy závazné stanovisko daného posuzujícího úřadu (např. krajského úřadu) již nebude vydáváno v samostatném postupu před řízením u stavebního úřadu, ale až v rámci samotného sloučeného řízení, což by mělo také výrazně přispět ke zrychlení a zefektivnění celé procedury schvalování staveb.
Další změny v této rozsáhlé novele jsou spíše drobnějšího charakteru, například dokumenty týkající se územního plánování budou povinně zveřejňovány na internetu, což zvýší transparentnost a umožní veřejnosti lepší kontrolu nad celým procesem, dále konečně došlo k zahrnutí principů zatím neschváleného zákona o liniových stavbách[8], které urychlí například stavbu železničních tratí.
Bude zajímavé sledovat, zda se novela zákona vypořádá s vysokými očekáváními, které jsou na ni kladeny, případně zda díky pozměňovacím návrhům uchová svými autory zamýšlenou původní podobu. Domnívám se však, že lze říci, že se v případě povolování a provádění staveb bude skutečně jednat o revoluci, a to revoluci velice vítanou.
[1] http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&T=927
[2] http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=927&CT1=0
[3] Předpokládaná legisvakanční lhůta v trvání 6 měsíců
[4] https://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Otazky-a-odpoved/FAQ-Novela-stavebniho-zakona
[5] Byl například již v programovém prohlášení současné vlády.
[6] http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Pro-media/Tiskove-zpravy/2016/Novela-stavebniho-zakona-schvalena-vladou
[7] http://frankbold.org/poradna/kategorie/eia-a-ippc/rada/co-je-eia
[8] http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/vlada-dnes-schvalila-novelu-stavebniho-zakona/1395441
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.
Nadační fond pro soukromý účel – vývoj, judikatura a praxe
Dodnes napříč širší veřejností přetrvává dojem, že nadační fondy jsou nástroj primárně určený pro dobročinné účely. V praxi se však nadační fondy běžně využívají rovněž ke správě rodinného majetku, jeho mezigeneračnímu předání i jako mateřská entita v holdingových strukturách.
