Pyrotechnika na fotbale s pokutou až 100 tisíc a další novinky v přestupkovém právu

První z nich je nový přestupek vnesení pyrotechniky na sportovní akci nebo použití pyrotechniky cestou na nebo z takové akce[2]. Pro spáchání přestupku, za který hrozí pokuta od deseti do padesáti tisíc korun (v případě opakování až sto tisíc korun), postačí mít pyrotechniku v místě konání sportovní akce u sebe, nemusí dojít k jejímu použití. Trestný je navíc i pokus tohoto přestupku. Pachateli tak hrozí trest i v případě, kdy pyrotechniku například zadrží kontrola při vstupu na sportovní akci. Pro zajištění lepší kontroly se bude nový přestupek zapisovat do evidence přestupků.[3]

Se sportovními akcemi je spojena i další novinka – opakované nebo soustavné porušování zákazu návštěv sportovních akcí uloženého v rámci přestupkového řízení bude trestným činem maření výkonu úředního vykázání a rozhodnutí, za který hrozí trest až 2 roky odnětí svobody.[4] Totéž platí pro zákaz navštěvovat určená veřejně přístupná místa uložený za přestupek podle zákona o návykových látkách (zejm. držení malého množství omamných látek pro vlastní potřebu).

Nově je rovněž upravena pravomoc Policie ČR a obecní policie kontrolovat dodržování omezujících opatření, jako jsou například zákaz navštěvovat určená veřejně přístupná místa nebo místa konání sportovních, kulturních a jiných společenských akcí.[5]

Důležitou novinkou je též úprava promlčení odpovědnosti za přestupek. Promlčecí lhůta sice zůstává tříletá, resp. pětiletá (pokud hrozí za přestupek pokuta s horní hranicí minimálně sto tisíc korun), nově je však postaveno najisto, že se do této doby nezapočítává doba, kdy je vedeno pro tentýž skutek trestní řízení nebo po kterou se vedlo ve věci soudní řízení správní.[6] Nebude tak připadat v úvahu snaha vyhnout se odpovědnosti za přestupek podáním správní žaloby, jejíž projednávání často uvedenou dobu přesahuje. Zákonodárce se tak vypořádává s dosavadní judikaturou Nejvyššího správního soudu, který uvedenou promlčecí dobu považoval za nepřekročitelnou.[7]

Z procesního hlediska byla doplněna ochrana soukromí a bezpečnosti osob vystupujících v přestupkovém řízení.[8] Jejich osobní údaje mohou být ponovu vyloučeny z nahlížení do spisu, čímž by měla být zajištěna zejména ochrana před případnou mstou pachatele za účast v řízení.

Osoby, které byly přestupkem přímo postiženy, budou nově moci nahlížet do spisu, navrhovat důkazy, klást otázky nebo se v řízení vyjadřovat nejen v případech, kdy daly k jeho zahájení nebo pokračování souhlas, ale také v případech, kdy může řízení probíhat bez jejich souhlasu[9] (tj. přestupkem byl postižen nezletilý nebo bylo pro přestupek uloženo vykázání ze společného obydlí[10]).

Výslech svědka mladšího 15 let v přestupkovém řízení má nově speciální úpravu – má být proveden šetrně, jen v nezbytných případech a tak, aby nebylo třeba jej opakovat. Správní orgán může přizvat orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) nebo jinou osobu se zkušenostmi s výchovou mládeže. Není-li to na újmu vyslýchanému, může být též přítomen jeho zákonný zástupce.[11] V případě násilného přestupku v rodině nebo partnerském vztahu, který byl spáchán na dítěti nebo před dítětem, je nově zavedena informační povinnost správního orgánu vůči OSPOD.[12]

Za zmínku rovněž stojí nově vyloučené zastoupení osobou, která vystupuje v přestupkových řízeních v různých věcech opakovaně, pokud nejde o advokáta.[13] Úprava míří proti neoprávněnému poskytování právních služeb (tzv. vinklaření).

Novela ale přináší i řadu změn ve vztahu ke správním orgánům a odstranění překážek v jejich vzájemné komunikaci. Zmírněny byly požadavky na oprávněné úřední osoby, u nichž nově postačí buď kvalifikační zkouška nebo vysokoškolské vzdělání v oblasti práva (dříve bylo třeba obojí), požadavky může splnit až do 18 měsíců ode dne, kdy začala provádět úkony správního orgánu v řízení o přestupku.[14] Správní orgány již také nebudou muset zpracovávat přehledy přestupků, které byly pro některé z nich velkou administrativní zátěží.

Novela si zejména klade za cíl reagovat na některé problémy, které od účinnosti nové přestupkové legislativy (červenec 2017) přinesla praxe, a zvýšit efektivitu některých opatření přestupkového řízení, což se jeví jako krok správným směrem.

---

[1] Zákon č. 417/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

[2] Ustanovení § 5 odst. 1 písm. k) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění účinném od 1. února 2022.

[3] Ustanovení § 12 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění účinném od 1. února 2022.

[4] Ustanovení § 337 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění účinném od 1. února 2022.

[5] Ustanovení § 52 odst. 6 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění účinném od 1. února 2022.

[6] Ustanovení § 32 odst. 3 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění účinném od 1. února 2022.

[7] Srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 4. 2018 č. j. 8 Afs 76/2017-88 (zejm. bod 27 a 28).

[8] Ustanovení § 72a zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění účinném od 1. února 2022.

[9] Ustanovení § 71 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění účinném od 1. února 2022.

[10] Ustanovení § 79 odst. 5 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů.

[11] Ustanovení § 82 odst. 4 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění účinném od 1. února 2022.

[12] Ustanovení § 75 odst. 3 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění účinném od 1. února 2022.

[13] Ustanovení § 72b zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění účinném od 1. února 2022.

[14] Ustanovení § 111 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění účinném od 1. února 2022.