Přepis vozidla bez součinnosti kupujícího či prodávajícího – druhá část

První díl si můžete přečíst zde.

Úvod

V první části článku bylo pojednáváno o situaci, kdy kupující nevyvine potřebou součinnost při podání žádosti o zápis změny vlastníka v registru silničních vozidel ve smyslu ust. § 8 odst. 2 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích[1], a zároveň neudělí straně prodávající plnou moc k takovému úkonu zákonem předepsaným způsobem. Taktéž byla popsána rizika spojená s neprovedením zápisu změny vlastníka silničního vozidla, která mohou mít dopad do majetkové sféry prodávajícího. 

Není ale nijak výjimečnou ani situace opačná, kdy kupující udělí plnou moc k přepisu vozidla straně prodávající, avšak ten tuto žádost o zápis změny vlastníka v registru silničních vozidel neprovede, a dále nevyvíjí součinnost při přepisu vozidla. V takovém případě je to pak strana kupující, která usiluje o řádný zápis změny vlastníka v registru silničních vozidel.

Rizika spojená s neprovedením zápisu změny vlastníka silničního vozidla

I v případě, kdy strana prodávající nevyvíjí součinnost při přepisu vozidla platí, že kupující jakožto nový vlastník motorového vozidla je povinen v zákonem stanovené lhůtě 10 pracovních dnů ode dne nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu podat žádost o zápis změny vlastníka v registru silničních vozidel. V případě, že nesplní zákonem uloženou povinnost vozidlo přepsat ve stanovené lhůtě, hrozí mu udělení pokuty ve výši až do 50.000,- Kč, neboť se dopustí přestupku ve smyslu ust. § 83 odst. 1 písm. b) či § 83a odst. 1 písm. d) zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

V souvislosti s nabytím vlastnického práva k vozidlu na základě kupní smlouvy je třeba upozornit také na skutečnost, že každé vozidlo provozované na veřejné komunikaci musí mít dle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích sjednané pojištění odpovědnosti, lidově povinné ručení. Zpravidla tak nastává situace, že prodávající po nabytí účinnost kupní smlouvy předá kupujícímu doklad o pojištění odpovědnosti, avšak následně prodávající neshledá důvodné hradit povinné ručení, neboť již není vlastníkem vozidla. V tomto ohledu potom povinnost pojištění vozidla leží na kupujícím. Lze tedy doporučit, aby v případě pochybnosti kupující sjednal pojištění odpovědnosti k vozidlu již po nabytí účinnosti kupní smlouvy, pro případ, že prodávající nevyvíjí součinnost a nelze ani zjistit, zda je vozidlo skutečně pojištěno.

Ochrana proti nesoučinnosti prodávajícího

Podstatně jednodušší oproti situaci popsané v první části článku je situace, kdy součinnost s přepisem vozidla nevyvíjí strana prodávající. Na tuto plně dopadá ust. § 8a zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, kdy lze podat žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla pouze stranou kupující. Zároveň je strana kupující povinna předložit veškeré zákonem požadované dokumenty, neboť zpravidla má jak vozidlo, tak veškeré dokumenty ve své dispozici, tedy je schopna zajistit protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, který není starší než 1 rok. 

Ze strany kupujícího je podána žádost se všemi podstatnými náležitostmi, o které vyrozumí obecní úřad obce s rozšířenou působností bez zbytečného odkladu dosavadního vlastníka silničního vozidla (prodávajícího), a umožní mu se k žádosti vyjádřit. 

Nevyjádří-li se dosavadní vlastník silničního vozidla ve stanovené lhůtě, dojde na základě žádosti kupujícího k zápisu nového vlastníka v registru vozidel. 

Z mé zkušenosti však mohu říci, že ani v takto zdánlivě jasném případě nemusí být žádosti o zápis změny vlastníka v registru silničních vozidel vyhověno. Referenti na odboru dopravy, oddělení registrace vozidel, bez znalosti zákonného postupu při vyřízení věci raději odrazují žadatele s tím, že i když se prodávající nevyjádří, nebude přepis proveden a žádost bude zamítnuta. Takové sdělení pak žadatele mnohdy bez hlubších znalostí právních předpisů odradí od podání žádosti, neboť se obávají, že uhrazený správní poplatek ve výši 800,- Kč přijde vniveč.

Podmínkou dokončení přepisu vozidla v registru silničních vozidel tedy není vyjádření účastníka řízení, nýbrž pouze možnost daná správním orgánem vyjádřit se k podané žádosti ve stanovené lhůtě.[2]

Závěr

Při převodu vlastnického práva k vozidlu je třeba mít na paměti, že se samotným převodem vlastnického práva úzce souvisí také změna vlastníka v registru vozidel, která může mít při nesoučinnosti jedné ze stran značné dopady do majetkové sféry druhé strany. 

Na straně jedné tak stojí zájem každého jednotlivce na souladu zapsaného stavu se stavem faktickým, avšak na straně druhé je zájem zákonodárce zajistit, aby na pozemních komunikacích byla provozována pouze vozidla splňující předepsané technické podmínky a s uzavřeným pojištěním odpovědnosti z jejich provozu. Právě k tomu slouží veřejnoprávní systém evidence silničních motorových vozidel. 

Za situace, kdy druhá strana neposkytne součinnost při přepisu vozidla, ani neudělí zákonem předepsaným způsobem plnou moc k takovému úkonu, je tak situace mnohdy až patovou. Zákonodárce totiž nastavil správní postup takovým způsobem, že v registru silničních vozidel jsou vedeny osoby, kterým prokazatelně nenáleží vlastnické právo, avšak jejich výmaz je stižen zdlouhavým procesem. 

Nejjistějším způsobem je tak vždy podání společné žádosti o zápis změny vlastníka motorového vozidla, tedy společná návštěva úřadu s rozšířenou působností. Potom se kupující ani prodávající nevystavují riziku, že vlastníkem bude zapsána osoba, které již vlastnické právo nenáleží, a že tento stav zůstane zakonzervován.

---

[1] zák. č. 56/2001, o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích ve znění novely č. 432/2022 Sb. kterou se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony