Precedentní rozhodnutí Rady ERÚ ohledně promlčení starších přestupků
Zapomněli jste oznámit ERÚ změny podmínek pro udělení licence nebo jste v důsledku reklamace částí výrobny snížili instalovaný výkon, avšak zdráhali jste se požádat o změnu licence? V takovém případě Vám hrozí pokuta za správní delikt až do výše 15 000 000 Kč, byť reálně se její výše pohybuje v řádech desítek tisíc korun českých.
Podařilo se nám přesvědčit Radu ERÚ, aby otočila stávající rozhodovací praxi a vymezila časové mantinely, kdy můžete být za takové porušení povinnosti sankcionováni.
Časové určení povinnosti oznámit změny v údajích a dokladech pro licenci
Podle § 9 energetického zákona je držitel licence povinen neprodleně oznámit ERÚ všechny změny týkající se údajů a dokladů, které se předkládají při žádosti o udělení licence. Zároveň výrobce nesmí v případě změny technických parametrů výrobny, zahájit výrobu elektřiny před nabytím právní moci rozhodnutí o změně licence. Výrobci elektřiny často tyto kroky vynechávají a ERÚ za to v posledních letech udělil řadu pokut, a to i v případech, kdy se přestupek stal před více než deseti lety. To se nám teď podařilo změnit.
Dosavadní praxe ERÚ byla taková, že jakmile byla při kontrole u výrobce zjištěna neoznámená změna v údajích či podkladech pro uvedení výrobny do provozu, bylo konstatováno porušení povinnosti trvající od provedení změny nejméně do okamžiku jejího odhalení ze strany ERÚ.
Tato situace nastala také v případě našeho klienta. V rozkladovém řízení nám však dala Rada ERÚ za pravdu, že takový postup při řešení starších přestupků není v pořádku. Obecná odpovědnost za přestupek totiž zaniká uplynutím 3 let od jeho spáchání. V této době musí správní orgán zahájit přestupkové řízení, čímž se uvedená doba přerušuje. Nicméně u trvajících přestupků běží tato tříletá doba až po odstranění protiprávního stavu. ERÚ proto dovozoval, že sankci může uložit do 3 let od okamžiku, kdy držitel licence dodatečně o změnu licence požádá. Rada ERÚ nicméně po zvážení našich námitek rozhodla, že se v případě přestupku pro porušení povinnosti podle § 9 energetického zákona o trvající přestupek nejedná a toto porušení nelze trestat již po uplynutí 3 let od provedení změny.
Příklad přestupku a promlčení
Vezměme si nepříliš ojedinělou situaci, kdy jste například uvedli vaši výrobnu do provozu v roce 2010 a o dva roky později jste v důsledku reklamace a dodání náhradních panelů či jiných výrobních jednotek museli snížit instalovaný výkon, přičemž tuto změnu jste neoznámili ERÚ. Za stávající praxe u vás mohl ERÚ provést například v roce 2016 kontrolu, kdy tuto změnu na výrobně zjistil, a následně v roce 2019 vám mohl uložit pokutu za to, že jste uvedenou změnu včas ERÚ neoznámili a nepožádali o změnu licence.
Nově již toto nebude možné. Pokud ke změně došlo v průběhu roku 2012, pak odpovědnost za přestupek spočívající v neoznámení této změny na výrobně ERÚ zanikla uplynutím tří let. V takovém případě by musel ERÚ zahájit proti vám přestupkové řízení nejpozději v roce 2015. Pokud tak neučinil, nemůže vás za uvedené porušení povinnosti držitele licence pokutovat.
Článek byl publiován na webových stránkách solárnínovinky.cz.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



