Pět otázek pro Jiřího Buryana
Od 1. 1. 2018 je účinná novela stavebního zákona. Změnám, které přinesla se ve svém příspěvku nazvaném "Aktuální novinky v oblasti územního plánování a stavebního řádu – legislativa, judikatura" bude na pražské konferenci Právo ve veřejné správě konané 27. 11. věnovat JUDr. Jiří Buryan, LL.M., Ph.D.
Jakými novinkami v oblasti územního plánování a stavebnímu řádu se budete ve svém příspěvku na konferenci nejvíce zabývat?
Nejvíce se budu věnovat vybraným praktickým důsledkům novely stavebního zákona účinné od 1. 1. 2018 i tomu, proč se jedná o „revoluci, která se nekonala“ a dále nové judikatuře. Zmíním také důsledky změn stavebního práva k září 2018 v důsledku zákona č. 169/2018 Sb. a změnu správního řádu, která se stavebním právem souvisí. Budu se také věnovat aktuálním problémům stavebního práva i v duchu judikatury a zaměřím se na to, jak se vyvarovat hlavních chyb.
Jak dlouho trval povolovací proces v oblasti územního plánování a stavebního řádu před novelou a jak je to po ní?
Zásadní rozdíl zde zatím i vzhledem ke krátké lhůtě účinnosti novely nevidím. Spíše je patrný dlouhodobý a bohužel negativní nárůst délky povolovacích procesů, a to i v důsledku zavedení nového závazného stanoviska orgánu územního plánování. Dle analýzy Světové banky jsme v délce povolovacích procesů pro stavby klesli z neuvěřitelného 130. místa na ještě neuvěřitelnější 156. místo na světě.
Reflektovala se již novela v judikatuře?
Vzhledem ke krátké lhůtě účinnosti pro to nebyl zatím velký prostor, nicméně jsem si již vědom rozsudku, který reagoval na změnu § 101b soudního řádu správního týkající se lhůty pro tzv. incidenční přezkum územních plánů.
Jaká ustanovení jsou podle Vás nejvíce problematická?
V praxi je podle mne nejvíce kritizováno zavedení nového požadavku na závazné stanovisko orgánu územního plánování. Ostatně, není smutné, když novela kladoucí si za cíl vše zjednodušit zavádí povinnost stavebníka získat jedno závazné stanovisko navíc?
Na závěr bych se Vás ráda zeptala, na který příspěvek se na konferenci nejvíce těšíte Vy sám?
Asi nejvíce se těším na příspěvek od JUDr. Mocka o aktualitách ve svobodném přístupu k informacím, tuto problematiku často řešíme, a také na příspěvek JUDr. Blažka. I když současný trend a rozmnožení zejména trestních oznámení proti zastupitelům a představitelům obcí v souvislosti s, zcela běžným nebo dokonce výhodným, nakládáním s obecním majetkem je spíše smutný.
Další články
Omezení svéprávnosti od A do Z: Řízení, alternativy a nejčastější chyby opatrovníků
Právní úprava omezení svéprávnosti v české legislativě slouží výhradně k ochraně osob s duševní poruchou před konkrétním hrozícím nebezpečím, přičemž nikdy nezasahuje do jejich základní právní osobnosti. Tento přehled přibližuje nejen soudní postup a roli opatrovníka, ale také mírnější alternativy v podobě smlouvy o nápomoci či zastoupení členem domácnosti a soukromoprávní dopady jednotlivých úkonů.
Právo a geografie
Ten, kdo mě zná, tak ví, že mé příspěvky se obvykle pohybují na pomezí práva, politiky, dějin, a tentokrát také zeměpisu.
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.
