Pět otázek pro Jiřího Buryana
Od 1. 1. 2018 je účinná novela stavebního zákona. Změnám, které přinesla se ve svém příspěvku nazvaném "Aktuální novinky v oblasti územního plánování a stavebního řádu – legislativa, judikatura" bude na pražské konferenci Právo ve veřejné správě konané 27. 11. věnovat JUDr. Jiří Buryan, LL.M., Ph.D.
Jakými novinkami v oblasti územního plánování a stavebnímu řádu se budete ve svém příspěvku na konferenci nejvíce zabývat?
Nejvíce se budu věnovat vybraným praktickým důsledkům novely stavebního zákona účinné od 1. 1. 2018 i tomu, proč se jedná o „revoluci, která se nekonala“ a dále nové judikatuře. Zmíním také důsledky změn stavebního práva k září 2018 v důsledku zákona č. 169/2018 Sb. a změnu správního řádu, která se stavebním právem souvisí. Budu se také věnovat aktuálním problémům stavebního práva i v duchu judikatury a zaměřím se na to, jak se vyvarovat hlavních chyb.
Jak dlouho trval povolovací proces v oblasti územního plánování a stavebního řádu před novelou a jak je to po ní?
Zásadní rozdíl zde zatím i vzhledem ke krátké lhůtě účinnosti novely nevidím. Spíše je patrný dlouhodobý a bohužel negativní nárůst délky povolovacích procesů, a to i v důsledku zavedení nového závazného stanoviska orgánu územního plánování. Dle analýzy Světové banky jsme v délce povolovacích procesů pro stavby klesli z neuvěřitelného 130. místa na ještě neuvěřitelnější 156. místo na světě.
Reflektovala se již novela v judikatuře?
Vzhledem ke krátké lhůtě účinnosti pro to nebyl zatím velký prostor, nicméně jsem si již vědom rozsudku, který reagoval na změnu § 101b soudního řádu správního týkající se lhůty pro tzv. incidenční přezkum územních plánů.
Jaká ustanovení jsou podle Vás nejvíce problematická?
V praxi je podle mne nejvíce kritizováno zavedení nového požadavku na závazné stanovisko orgánu územního plánování. Ostatně, není smutné, když novela kladoucí si za cíl vše zjednodušit zavádí povinnost stavebníka získat jedno závazné stanovisko navíc?
Na závěr bych se Vás ráda zeptala, na který příspěvek se na konferenci nejvíce těšíte Vy sám?
Asi nejvíce se těším na příspěvek od JUDr. Mocka o aktualitách ve svobodném přístupu k informacím, tuto problematiku často řešíme, a také na příspěvek JUDr. Blažka. I když současný trend a rozmnožení zejména trestních oznámení proti zastupitelům a představitelům obcí v souvislosti s, zcela běžným nebo dokonce výhodným, nakládáním s obecním majetkem je spíše smutný.
Další články
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.
Náhrada škody státu: stát jako jeden majetkový celek
Nejvyšší soud: majetek státu je pro účely náhrady škody jeden celek: interní přesuny prostředků v rámci státu nejsou skutečnou škodou. Jaký to má dopad na posuzování odpovědnosti za škodu státních zaměstnanců?
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.
