Lze v současné situaci rychle zajistit i jiné nutné služby nebo dodávky než jsou ochranné prostředky?
Zadavatelé se mohou dostat do situace, kdy bude nutné rychle zajistit jiné potřeby, které přímo nevyplývají z krizových opatření. Nabízí se jednodušší řešení než obvyklé zadání zakázky - jednací řízení bez uveřejnění.
Podmínkou jeho využití je, že došlo ke krajně naléhavé situaci. Tou je situace výjimečné povahy, která vyžaduje okamžité řešení, dochází při ní k ohrožení života nebo zdraví lidí, vzniku havárie nebo nebezpečí škody velkého rozsahu. Takovou situací pandemie bezesporu je. Rovněž situaci zadavatel nemohl předvídat a připravit se na ni. Máme za to, že pandemie splňuje i tuto podmínku. Poslední podmínkou je nemožnost zadání zakázky v jiném druhu řízení z časových důvodů. Tuto podmínku bude třeba zkoumat u zakázek individuálně.
V případě prodlení by totiž nebyla splněna podmínka nemožnosti dodržení lhůt pro jiný typ řízení. Zároveň zadavatel nesmí využít naléhavé situace k tomu, aby uzavřel smlouvu na dobu neurčitou, jejímž předmětem bude dlouhodobé plnění opakující se povahy.
Jednací řízení bez uveřejnění lze využít pro zadání veřejné zakázky v nadlimitním i podlimitním režimu. V případě podlimitní zakázky však upozorňujeme, že je podmínkou také nemožnost dodržení lhůty pro zjednodušené podlimitní řízení.
Splnění všech podmínek prokazuje zadavatel. Jejich odůvodnění doporučujeme přiložit k dokumentaci veřejné zakázky a uchovat relevantní dokumenty i informace, ze kterých zadavatel vychází. Zadavatel musí dodržovat obecné zásady zadávacího řízení, nemá ale povinnost odeslat oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění. Nadále platí povinnost uveřejnit oznámení o zadání zakázky a samotnou smlouvu v registru smluv. Výsledkem postupu může být pouze smlouva na dobu určitou nebo smlouva s rozvazovací podmínkou.
V jakých případech je možné využít jednací řízení bez uveřejnění?
Využít jednací řízení bez uveřejnění je možné pro okamžité zajištění a ochranu majetku před hrozící škodou a také pro zajištění služeb vyplývajících z nouzového stavu (sociální služby apod.).
Změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku
I v tomto případě může být řešením změna závazku z uzavřené smlouvy. Dle výkladu Ministerstva pro místní rozvoj má zadavatel při ověřování podmínek jednotlivých situací upravených v zákoně o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) postupovat sestupně. Nejprve může prověřit, zda v dané situaci splňuje podmínky úpravy nepodstatné změny a postupně pak prověří situaci ve vztahu ke speciální úpravě v zákoně.
Obecně platí, že zadavatel je oprávněn provést takovou změnu závazku, která nemění celkovou povahu zakázky a jejíž hodnota bude nižší než finanční limit pro nadlimitní zakázku a zároveň bude nižší než 10 % původní hodnoty závazku (15 % u zakázek na stavební práce, které nejsou koncesí).
V jakých případech je možné využít změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku?
Změna závazku může být pro zadavatele vhodným řešením v případě, že mají uzavřenou smlouvu na služby, která má v blízké době vypršet, a zadavatel nemůže z nedostatku kapacit zaměstnanců či z jiných důvodů jako je situace na trhu, pozastavení fungování mnoha zaměstnavatelů a podobně momentálně zahájit nové zadávací řízení. Jedná se o efektivnější a rychlejší nástroj než je jednací řízení bez uveřejnění, jelikož stačí, aby zadavatel uzavřel s dodavatelem dodatek ke smlouvě. Upozorňujeme však, že každá změna závazku musí být řádně odůvodněna.
Veřejná zakázka malého rozsahu
Pro úplnost uvádíme jako možnost zadat veřejnou zakázku malého rozsahu mimo zadávací řízení. Platí však výše uvedené podmínky a zásady.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



