Lze v současné situaci rychle zajistit i jiné nutné služby nebo dodávky než jsou ochranné prostředky?
Zadavatelé se mohou dostat do situace, kdy bude nutné rychle zajistit jiné potřeby, které přímo nevyplývají z krizových opatření. Nabízí se jednodušší řešení než obvyklé zadání zakázky - jednací řízení bez uveřejnění.
Podmínkou jeho využití je, že došlo ke krajně naléhavé situaci. Tou je situace výjimečné povahy, která vyžaduje okamžité řešení, dochází při ní k ohrožení života nebo zdraví lidí, vzniku havárie nebo nebezpečí škody velkého rozsahu. Takovou situací pandemie bezesporu je. Rovněž situaci zadavatel nemohl předvídat a připravit se na ni. Máme za to, že pandemie splňuje i tuto podmínku. Poslední podmínkou je nemožnost zadání zakázky v jiném druhu řízení z časových důvodů. Tuto podmínku bude třeba zkoumat u zakázek individuálně.
V případě prodlení by totiž nebyla splněna podmínka nemožnosti dodržení lhůt pro jiný typ řízení. Zároveň zadavatel nesmí využít naléhavé situace k tomu, aby uzavřel smlouvu na dobu neurčitou, jejímž předmětem bude dlouhodobé plnění opakující se povahy.
Jednací řízení bez uveřejnění lze využít pro zadání veřejné zakázky v nadlimitním i podlimitním režimu. V případě podlimitní zakázky však upozorňujeme, že je podmínkou také nemožnost dodržení lhůty pro zjednodušené podlimitní řízení.
Splnění všech podmínek prokazuje zadavatel. Jejich odůvodnění doporučujeme přiložit k dokumentaci veřejné zakázky a uchovat relevantní dokumenty i informace, ze kterých zadavatel vychází. Zadavatel musí dodržovat obecné zásady zadávacího řízení, nemá ale povinnost odeslat oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění. Nadále platí povinnost uveřejnit oznámení o zadání zakázky a samotnou smlouvu v registru smluv. Výsledkem postupu může být pouze smlouva na dobu určitou nebo smlouva s rozvazovací podmínkou.
V jakých případech je možné využít jednací řízení bez uveřejnění?
Využít jednací řízení bez uveřejnění je možné pro okamžité zajištění a ochranu majetku před hrozící škodou a také pro zajištění služeb vyplývajících z nouzového stavu (sociální služby apod.).
Změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku
I v tomto případě může být řešením změna závazku z uzavřené smlouvy. Dle výkladu Ministerstva pro místní rozvoj má zadavatel při ověřování podmínek jednotlivých situací upravených v zákoně o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) postupovat sestupně. Nejprve může prověřit, zda v dané situaci splňuje podmínky úpravy nepodstatné změny a postupně pak prověří situaci ve vztahu ke speciální úpravě v zákoně.
Obecně platí, že zadavatel je oprávněn provést takovou změnu závazku, která nemění celkovou povahu zakázky a jejíž hodnota bude nižší než finanční limit pro nadlimitní zakázku a zároveň bude nižší než 10 % původní hodnoty závazku (15 % u zakázek na stavební práce, které nejsou koncesí).
V jakých případech je možné využít změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku?
Změna závazku může být pro zadavatele vhodným řešením v případě, že mají uzavřenou smlouvu na služby, která má v blízké době vypršet, a zadavatel nemůže z nedostatku kapacit zaměstnanců či z jiných důvodů jako je situace na trhu, pozastavení fungování mnoha zaměstnavatelů a podobně momentálně zahájit nové zadávací řízení. Jedná se o efektivnější a rychlejší nástroj než je jednací řízení bez uveřejnění, jelikož stačí, aby zadavatel uzavřel s dodavatelem dodatek ke smlouvě. Upozorňujeme však, že každá změna závazku musí být řádně odůvodněna.
Veřejná zakázka malého rozsahu
Pro úplnost uvádíme jako možnost zadat veřejnou zakázku malého rozsahu mimo zadávací řízení. Platí však výše uvedené podmínky a zásady.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




