Lze v současné situaci rychle zajistit i jiné nutné služby nebo dodávky než jsou ochranné prostředky?
Zadavatelé se mohou dostat do situace, kdy bude nutné rychle zajistit jiné potřeby, které přímo nevyplývají z krizových opatření. Nabízí se jednodušší řešení než obvyklé zadání zakázky - jednací řízení bez uveřejnění.
Podmínkou jeho využití je, že došlo ke krajně naléhavé situaci. Tou je situace výjimečné povahy, která vyžaduje okamžité řešení, dochází při ní k ohrožení života nebo zdraví lidí, vzniku havárie nebo nebezpečí škody velkého rozsahu. Takovou situací pandemie bezesporu je. Rovněž situaci zadavatel nemohl předvídat a připravit se na ni. Máme za to, že pandemie splňuje i tuto podmínku. Poslední podmínkou je nemožnost zadání zakázky v jiném druhu řízení z časových důvodů. Tuto podmínku bude třeba zkoumat u zakázek individuálně.
V případě prodlení by totiž nebyla splněna podmínka nemožnosti dodržení lhůt pro jiný typ řízení. Zároveň zadavatel nesmí využít naléhavé situace k tomu, aby uzavřel smlouvu na dobu neurčitou, jejímž předmětem bude dlouhodobé plnění opakující se povahy.
Jednací řízení bez uveřejnění lze využít pro zadání veřejné zakázky v nadlimitním i podlimitním režimu. V případě podlimitní zakázky však upozorňujeme, že je podmínkou také nemožnost dodržení lhůty pro zjednodušené podlimitní řízení.
Splnění všech podmínek prokazuje zadavatel. Jejich odůvodnění doporučujeme přiložit k dokumentaci veřejné zakázky a uchovat relevantní dokumenty i informace, ze kterých zadavatel vychází. Zadavatel musí dodržovat obecné zásady zadávacího řízení, nemá ale povinnost odeslat oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění. Nadále platí povinnost uveřejnit oznámení o zadání zakázky a samotnou smlouvu v registru smluv. Výsledkem postupu může být pouze smlouva na dobu určitou nebo smlouva s rozvazovací podmínkou.
V jakých případech je možné využít jednací řízení bez uveřejnění?
Využít jednací řízení bez uveřejnění je možné pro okamžité zajištění a ochranu majetku před hrozící škodou a také pro zajištění služeb vyplývajících z nouzového stavu (sociální služby apod.).
Změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku
I v tomto případě může být řešením změna závazku z uzavřené smlouvy. Dle výkladu Ministerstva pro místní rozvoj má zadavatel při ověřování podmínek jednotlivých situací upravených v zákoně o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) postupovat sestupně. Nejprve může prověřit, zda v dané situaci splňuje podmínky úpravy nepodstatné změny a postupně pak prověří situaci ve vztahu ke speciální úpravě v zákoně.
Obecně platí, že zadavatel je oprávněn provést takovou změnu závazku, která nemění celkovou povahu zakázky a jejíž hodnota bude nižší než finanční limit pro nadlimitní zakázku a zároveň bude nižší než 10 % původní hodnoty závazku (15 % u zakázek na stavební práce, které nejsou koncesí).
V jakých případech je možné využít změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku?
Změna závazku může být pro zadavatele vhodným řešením v případě, že mají uzavřenou smlouvu na služby, která má v blízké době vypršet, a zadavatel nemůže z nedostatku kapacit zaměstnanců či z jiných důvodů jako je situace na trhu, pozastavení fungování mnoha zaměstnavatelů a podobně momentálně zahájit nové zadávací řízení. Jedná se o efektivnější a rychlejší nástroj než je jednací řízení bez uveřejnění, jelikož stačí, aby zadavatel uzavřel s dodavatelem dodatek ke smlouvě. Upozorňujeme však, že každá změna závazku musí být řádně odůvodněna.
Veřejná zakázka malého rozsahu
Pro úplnost uvádíme jako možnost zadat veřejnou zakázku malého rozsahu mimo zadávací řízení. Platí však výše uvedené podmínky a zásady.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




