Anna Francová

S ukončením činnosti dodavatele energie Bohemia Energy nyní jeho zákazníci řeší, od koho a za jakých podmínek energii odebírat. Na co si dát pozor shrnují Frank Bold Advokáti.

Největší krize pandemie koronaviru odeznívá a život se pomalu vrací do normálu. Některé malé a střední podniky tvořící páteř podnikatelského prostředí se však nyní ocitají na hranici existenční krize. Jakým způsobem mohou obce tyto podnikatele podpořit?

Pokud zadavatel před vypuknutím pandemie a vyhlášením nouzového stavu zahájil zadávací řízení, ale kvůli změně okolností probíhající zadávací řízení již neodpovídá jeho potřebám nebo pro něj není prioritou, nabízí se pár základních řešení.

Šíření koronaviru a vyhlášení nouzového stavu na území České republiky s sebou přináší nejen zdravotnické otázky, ale také výzvu pro všechny, kteří musí k zajištění provozu svých institucí zadávat veřejné zakázky v zadávacím řízení.

Zadavatelé se mohou dostat do situace, kdy bude nutné rychle zajistit jiné potřeby, které přímo nevyplývají z krizových opatření. Nabízí se jednodušší řešení než obvyklé zadání zakázky - jednací řízení bez uveřejnění.

Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky [1] je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Výši úplaty je zadavatel povinen definovat ještě před zahájením zadávacího řízení.

Provozovatel distribuční soustavy (dále jen „PDS“) je odpovědný za měření v distribuční soustavě. Měřením se zjišťuje množství dodané nebo odebrané činné nebo jalové elektřiny a jeho časový průběh. Vyplývá to z § 49 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).

Dodávky elektřiny přímým vedením od solárních panelů do bytových jednotek, tedy bez využití veřejné rozvodné sítě, jsou z technického hlediska poměrně jednoduché. Nájemcům bytů navíc přinášejí úsporu na konečné ceně elektřiny. Jako složitá se však může jevit „byrokratická“ část, tedy sepis smluv o dodávkách elektřiny, rozpočítání nákladů a nastavení dalších vztahů nad rámec obvyklé agendy společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“).

Jakou odpovědnost máte za odbornou radu, kterou poskytnete klientovi? Jakou musí mít odborná rada podobu, aby z ní vůbec nějaká odpovědnost vznikla?

Hodnoticí kritéria jsou měřítka, hodnoty, podle nichž se posuzuje objekt, v tomto případě podle nich zadavatel posuzuje nabídku uchazeče.

Od letošního roku mají zadavatelé veřejných zakázek novou povinnost zjišťovat skutečné majitele svých dodavatelů (tedy fyzické osoby), pokud jsou dodavatelé právnickými osobami. Jak to v praxi může probíhat a co dělat, když firma není uvedena v evidenci skutečných vlastníků?

Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého v tzv. síťových odvětvích, zejména v oblasti energetiky nebo v telekomunikacích a v železniční dopravě, bude vždy infrastrukturu (zařízení, sítě, rozvody) nutné považovat za monopol. Důvodem je skutečnost, že z hlediska finanční či technické náročnosti nebo neuskutečnitelnosti je vyloučeno vybudování alternativních zařízení.

Zadavatelé se často obávají subjektivních kritérií, neboť není mnohdy jednoduché je správně nadefinovat. V příspěvku se však dozvíte, na co je vhodné se soustředit a jak je důležité při závěrečném hodnocení vycházet z podmínek, které sám zadavatel uvedl v zadávací dokumentaci.

Stav odpovědného zadávání i přístupu zadavatelů se v České republice nestále zlepšuje. Množí se množství dobré praxe, vznikají nové metodiky. Po celé republice nalezneme spoustu příkladů skutečně inspirativních praxí. Zajímavé je i to, jak k tématu odpovědného zadávání jednotliví zadavatelé přistupují.

Pravidla pro zadávání veřejných zakázek se mění - po přijetí nového zákona má obec větší šanci získat to, co od zakázky skutečně potřebuje, a ne jen levnou náhradu. Přinášíme úvod do hodnocení nabídek podle nového zákona a jeden ilustrativní příklad z ÚOHS.