Jak na chyby v katastru: poznámka rozepře a poznámka spornosti
V praxi je možné se setkat se situací, kdy zápis v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnému právnímu stavu. Takový stav je samozřejmě vnímán jako velmi nežádoucí, a zákon proto obsahuje řadu institutů, které mu mají předcházet či pomoci k jeho nápravě. Příkladem takového institutu je poznámka rozepře nebo poznámka spornosti.
Poznámka rozepře: neaktualizovaný katastr
Poznámka rozepře se vztahuje na případy, kdy vlastnické (či jiné věcné) právo bylo sice do katastru nemovitostí zapsáno v souladu se skutečným právním stavem, ten se ale změnil a v danou chvíli již zápis není v souladu se skutečným právním stavem. Tato situace nastane, například když jedna ze smluvních stran odstoupí od kupní smlouvy nemovitosti poté, co již byla změna vlastnického práva zanesena do katastru nemovitostí.
Zjistíte-li nesrovnalost v katastru nemovitostí, která se vás týká, můžete podat k soudu žalobu na určení vlastnického práva a na katastrálním úřadě na základě podané žaloby požádat o zápis poznámky rozepře. Ta slouží jako dočasné upozornění, že o právech vztahujících se k dané nemovitosti právě rozhoduje soud. Jakmile soud o vlastnictví rozhodne, rozporovaný zápis může být z katastru smazán.
I poté, co do katastru nemovitostí necháte vložit poznámku rozepře, mohou k dané nemovitosti být připsána další práva. Zápis poznámky rozepře však působí do budoucna. Působí tedy proti každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala. Poté, co soud rozhodne o vlastnictví předmětné nemovitosti, budou práva, zapsaná do katastru až po žádosti o poznámku rozepře, smazána.
Poznámka spornosti: k čemu slouží
Poznámka spornosti se používá v případech, kdy zapsaný vlastník nikdy vlastníkem nemovité věci nebyl. Žádost o zápis poznámky spornosti tedy podáte v případě, kdy zjistíte, že vaše právo (zpravidla vlastnické) je dotčeno zápisem provedeným ve prospěch jiné osoby bez právního důvodu.
Žádáte-li o zápis poznámky spornosti, musíte doložit, že o uznání svého práva k dané nemovitosti usilujete soudní cestou. Ne nutně hned při podávání žádosti - máte na to lhůtu jednoho měsíce ode dne, kdy jste se o chybném zápisu dozvěděli. Podobně jako poznámka rozepře je tedy i poznámka spornosti dočasným zápisem v katastru, který zanikne, jakmile soud rozhodne.
Okamžik, kdy se dotčená osoba o zápisu dozvěděla a od kterého se tedy bude počítat výše uvedená lhůta, bude pravděpodobně odpovídat okamžiku, kdy byl takový zápis proveden, neboť podle nového občanského zákoníku nikoho neomlouvá neznalost stavu v katastru nemovitostí. Nový občanský zákoník sice stanovuje, že v případě, že žadatel nebyl řádně vyrozuměn o zápisu cizího práva, prodlužuje se výše uvedená lhůta na tři roky s tím, že počne běžet ode dne, kdy byl popíraný zápis proveden. Není však zřejmé, co se tímto vyrozuměním bude v praxi myslet, a proto doporučujeme na tuto delší lhůtu nespoléhat a žádost o zápis podat v co nejkratším termínu.
Poznámka spornosti: příklad působnosti
V případě dodržení výše uvedené lhůty bude zápis poznámky spornosti působit vůči každému, v jehož prospěch bylo rozporované právo zapsáno nebo kdo na jeho základě dosáhl dalšího zápisu.
V případě úspěšnosti určovací žaloby tak může například být vymazáno vlastnické právo osoby, která toto právo nabyla od osoby, jejíž zápis jako vlastníka daného pozemku do katastru nemovitostí byl Vámi podanou žalobou rozporován, a to i v případě, že k rozporovanému zápisu a následovnému převodu došlo před podáním žádosti o zápis poznámky spornosti.
Příklad: vlastníte pozemek, který je v katastru chybně zapsán jako sousedův. Soused tento omyl zjistí, rozhodne se situace využít a pozemek prodá. Vy se o transakci dozvíte a začnete situaci řešit: necháte do katastru zapsat poznámku spornosti a podáte určovací žalobu. Soud rozhodne ve váš prospěch a potvrdí, že pozemek patří vám a soused neměl právo ho prodávat.
Jinými slovy, poznámka spornosti může za určitých podmínek působit i vůči zápisům, ke kterým došlo před podáním žádosti o její zápis - v našem případě tedy vůči zápisu vlastnických práv osoby, jež pozemek koupila od souseda. Po uplynutí měsíční lhůty však poznámka působí jen vůči tomu, kdo dosáhl zápisu, aniž byl v dobré víře.
S poznámkou rozepře a poznámkou spornosti rovněž úzce souvisí zásada materiální publicity.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




