Digitální plné moci: konec front na Czech POINTU?
Od 1. července 2024 vstoupila v účinnost novela zákona o základních registrech, která zavádí nový registr zastupování. Tento systém bude sloužit jako centrální úložiště digitálních plných mocí, čímž výrazně usnadní jejich vystavování a správu.
Správu registru bude mít na starosti Digitální a informační agentura (DIA) a přístup k němu získají všechny úřady.
Co to znamená v praxi?
Jednoduše řečeno – už žádné papírové plné moci a čekání ve frontách. Pokud budete někoho potřebovat zmocnit k jednání s úřady, vystačíte si s digitální verzí. Systém nabídne přednastavené šablony pro různé typy zmocnění, a jakmile plnou moc vložíte do registru, úředníci si její platnost ověří sami. Už tedy nebudete muset pro každé jednání vystavovat novou listinu.
Využití a budoucnost registru
Aktuálně registr není povinný, což znamená, že jednotlivé úřady se k němu budou připojovat postupně. Jako první se zapojí Ministerstvo dopravy, které chce od března 2025 využívat registr pro převody vlastnictví vozidel. Časem se dá očekávat, že se přidají i další instituce.
Výhody pro uživatele?
✅ Úspora času – žádné chození na Czech POINT
✅ Menší administrativa – méně papírování
✅ Větší právní jistota – digitální plné moci mají jasně danou platnost a evidenci
Registr také umožní evidenci certifikátů pro elektronické podpisy, takže úřady budou schopny ověřit identitu zmocněnce rychleji a bezpečněji.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
