Digitalizace stavebního řízení a územního plánování
Připravované novinky ve stavebním zákoně ulehčí všem, kdo se chystají kupovat pozemek, nebo jsou účastníky stavebního řízení. Změny v právních předpisech vydané v únoru 2020 umožní přesun informací o stavebních řízeních a územním plánování do digitálního prostoru, kde budou přístupné online prostřednictvím digitálně technické mapy. Účinnost nabývají většinou od 1. července 2023 ovšem s několika výjimkami účinnými od 12. 3. 2020. Samotnou digitalizaci pak má ošetřit jedna novela a jedna změna stavebního zákona.
Novela zákona o zeměměřictví č. 200/1994 Sb. zavádí pojem digitálně technická mapa (DTM). Jednotná DTM se bude pořizovat pro obec i kraj, přičemž propojením těchto map s dalšími mapami vznikne jednotná digitální mapa veřejné správy (DMVS), kterou bude spravovat Český úřad zeměměřický a katastrální. DTM a DMVS budou sloužit jako jednotný systém poskytující komplexní informace o technické a dopravní infrastruktuře, jakož i přírodních, stavebních a technických objektech na daném území. Tato digitální mapa by se užívala při jakékoli práci s tímto územím a zároveň by z ní veřejnost, včetně žadatelů o stavební povolení a provozovatelů sítí, mohla čerpat určité údaje, podobně jako například z katastru nemovitostí.
Změna stavebního zákona (č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) směřuje k digitalizaci stavebního řízení. Zákonem bude umožněno vytvoření Portálu stavebníka, tzn. rozhraní, prostřednictvím kterého bude možné podávat žádosti o stavební povolení, o územní rozhodnutí. Zároveň bude možné prostřednictvím Portálu stavebníka získávat veškeré informace o tom, jak celý proces postupuje, nahlížet do digitální technické mapy a do dalších zdrojů informací.
Dále je umožněno vytvoření Evidence elektronických dokumentací, tedy datového úložiště, kde si projektanti budou moci přímo ukládat svoji projektovou dokumentaci, která s příslušnými časovými razítky v elektronické podobě významně usnadní i orientaci ve finálně platné verzi projektových dokumentací.
Zřízen bude také Národní geoportál územního plánování, který umožní přístup k těm vrstvám digitální technické mapy, ve kterých bude možné dohledat vedení technické infrastruktury, doplnit data o územním plánování, získat on-line informace ohledně možnosti realizace samotné stavby.
Informačním systémem identifikačního čísla stavby bude možné průběžně sledovat celý osud konkrétního stavebního díla od první žádosti o stavební povolení přes kolaudaci až po samotný život stavby a po letech i zpětně dohledat, jaká rozhodnutí v dané věci byla vydána a jakými proměnami i z hlediska rozhodování státní správy stavba prošla.
Další články
Časová osa jako důkaz: když několik minut rozhoduje o trestní odpovědnosti
V některých trestních věcech nerozhoduje jen otázka, co se stalo. Stejně podstatné je, kdy se to stalo, kdy se změnil zdravotní stav poškozeného, kdy se obviněný o riziku dozvěděl, kdy mohl zavolat pomoc a kdy už byl následek neodvratitelný.
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
