Právníci-roboti se zatím do jednací síně nepodívají
Otázky týkající se propojení práva a umělé inteligence trápí akademickou obec již delší dobu (např. otázky autorství, odpovědnosti nebo kyberbezpečnosti). Se současným boomem aplikací založených na strojovém učení a s jejich rozšiřováním do povědomí laické i odborné veřejnosti se ale stále častěji objevuje otázka alespoň částečného nahrazení právníků technologiemi založenými na umělé inteligenci.
O tom, že otázka nahrazení našich služeb není otázkou vzdálené budoucnosti, ale naopak otázkou velmi aktuální, svědčí řada projektů americké společnosti DoNotPay, která se snaží bojovat s nedostupností právních služeb sociálně slabším občanům právě s pomocí umělé inteligence. Za tímto účelem vytvořila řadu chytrých smluv, chatbotů a systémů, které uživatelům umožňují např. žádat o snížení účtů (poskytovatelů internetového připojení, za lékařskou péči), rozporovat přestupky v dopravě (pokuty za parkování, za překročení rychlosti), požadovat kompenzaci za zpožděné lety, chránit autorská práva, a dokonce i podávat žaloby v jednodušších případech; to vše s odborností profesionála, ale za zlomek jeho ceny. Celkově společnost na základě těchto šablon propojených s umělou inteligencí vyhrála více než 2 miliony sporů o zákaznické služby.
Jak probíhá např. takové rozporování ceny za internetové připojení se můžete podívat zde, jak vypadá analýza obchodních podmínek vč. automatického vysvětlení jednotlivých ustanovení zde.
Posledním projektem této společnosti, která v souhrnu své produkty označuje jako „The World’s First Robot Lawyer“, je hájení klientů před soudem pouze za pomocí umělé inteligence. Společnost chtěla v jednodušších případech (zatím pouze ve věcech souvisejících s dopravními přestupky) vybavit žalované chytrými brýlemi, které by zaznamenávaly soudní jednání a svému nositeli by okamžitě diktovaly odpovědi ze sluchátka. Používalo by se přitom rozhraní API OpenAI GPT-3, což je o něco propracovanější verze dnes velmi populárního chatbotu ChatGPT, nadto ještě „doučené“ o nezbytné právní znalosti.
První taková jednání byla nařízena na únor tohoto roku, nicméně zakladatel společnosti oznámil, že musel ze svého záměru ustoupit kvůli nátlaku jednotlivých státních advokátních komor, které mu vyhrožovaly zejména sankcemi za vinklaření, vč. možnosti odsouzení k trestu odnětí svobody. Nutno dodat, že proti užití umělé inteligence při poskytování právních služeb námitky vzneseny nebyly.
První robotický právník na světe se tak zatím do soudní síně nedostane, nicméně uvedené projekty mohou sloužit jako inspirace při zamyšlení nad povahou poskytování právních služeb v blízké budoucnosti. Zároveň se nabízí úsměvné srovnání toho, co technologie v dnešní době dokáže, a toho, jakým způsobem jsou technologie využity v rámci státní správy, zejména justice.
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.




