E-shopy, máte už aktualizované obchodní podmínky?
Dne 6. 1. 2023 začala platit nová pravidla pro spotřebitele, která přinesla dlouho očekávaná novela zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, a zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („OZ“). Nastává nejvyšší čas, aby si podnikatelé aktualizovali své obchodní podmínky a měli tak vše po právní stránce správně nastavené.
Informace, které je nutné spotřebiteli sdělit před uzavřením smlouvy
Před uzavřením jakékoliv spotřebitelské smlouvy, tj. smlouvy kterou se spotřebitelem uzavírá podnikatel, je podnikatel povinen sdělit spotřebiteli řadu informací. Většina podnikatelů tak bude muset upravit či doplnit spotřebitelské smlouvy (i obchodní podmínky), kdy například kromě údajů o své totožnosti budou muset povinně spotřebiteli sdělil adresu sídla, telefonní číslo a existuje-li, pak adresu pro doručování elektronické pošty. Nově mají povinnost uvést celkovou cenu zboží nebo služby včetně všech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, a pokud povaha zboží nebo služby neumožňuje tuto cenu rozumně určit předem, způsob jejího výpočtu; způsob platby, způsob a čas dodání nebo plnění a případně pravidla vyřizování stížností, či údaj o existenci práv z vadného plnění, případně také o záruce za jakost, poprodejním servisu a jejich podmínkách. Celý výčet povinných informací je uveden v § 1811 OZ.
Novela kromě úprav informační povinnosti u spotřebitelských smluv, které jsou zmíněny v předchozím odstavci, mění a zpřesňuje informace, které musí podnikatel spotřebiteli sdělit v případě, že s ním uzavírá smlouvu tzv. distančním způsobem, tj. bez fyzické přítomnosti stran prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (např. internetu) a smluv uzavíraných mimo obchodní prostory. Jedná se například o údaj o přizpůsobení ceny osobě spotřebitele na základě automatizovaného rozhodování, byla-li cena takto přizpůsobena, adresu provozovny, pokud se liší od sídla, údaje o hlavních vlastnostech zboží nebo služby atd. Seznam těchto informací je uveden v § 1820 OZ a násl. Zákon nyní výslovně uvádí, že „Údaje o obsahu závazku, které podnikatel sdělil spotřebiteli před uzavřením smlouvy, se stávají obsahem smlouvy, ledaže si strany výslovně ujednaly určitou náležitost jinak.“ Účelem je, aby informace, které podnikatel spotřebiteli sdělil před uzavření smlouvy, byly pro podnikatele závazné.
Zneužívající ujednání
Novelou současně dochází ke zpřísnění zakázaných ujednání ve spotřebitelských smlouvách. Nově se tato ujednání označují jako „zneužívající“ [1] a jedná se o ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, přičemž zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí.
Občanský zákoník definuje ujednání, a) která jsou „zneužívající“ vždy, a to např. ujednání, která vylučují nebo omezují spotřebitelova práva z vadného plnění nebo náhradu újmy, ujednání, která umožňují podnikateli zvýšit cenu, aniž bude mít spotřebitel při podstatném zvýšení ceny právo od smlouvy odstoupit, či ujednání, která automaticky prodlužují závazek, je-li konec lhůty pro odmítnutí prodloužení nepřiměřeně vzdálen dni, kdy má k prodloužení dojít atd., a b) ujednání, u kterých se má za to, že jsou „zneužívající“, avšak v konkrétním případě může být prokázáno, že tomu to tak není. Na příklad se jedná o ujednání, která zakládají podnikateli právo vypovědět závazek bez důvodu hodného zvláštního zřetele bez přiměřené výpovědní doby, nebo ujednání, která odkládají určení ceny až na dobu plnění atd.
Seznam těchto „zneužívajících“ ujednání, který je demonstrativním výčtem uvedený v § 1814 OZ, je obsáhlejší, a proto lze doporučit, aby si každý podnikatel prověřil nejen své obchodní podmínky, ale i jiné spotřebitelské smlouvy, zda neobsahují tato zakázaná ujednání.
Potvrzovací „tlačítko“
Podnikatel musí nově zajistit, aby spotřebitel vzal při objednávce výslovně na vědomí, že se zavazuje k zaplacení. Je-li objednávka činěna použitím tlačítka nebo obdobného ovládacího prvku, musejí být označeny snadno čitelným nápisem „Objednávka zavazující k platbě“ nebo jinou odpovídající jednoznačnou formulací. Důležité je poukázat na fakt, že nesplní-li podnikatel tuto povinnost, je smlouva neplatná, ledaže se jí spotřebitel dovolá (§ 1826a OZ).
Novinek, které novela přinesla, je vícero. Týkají se například záruky za jakost, odpovědnosti za vady a vytýkání vad, neobjednaných plnění, uzavírání smluv po telefonu, umělého navyšování ceny před slevou, řazení nabídek a zveřejňování recenzí, zákazu používání předem zaškrtnutých políček, z nichž by spotřebiteli plynula povinnost dodatečné platby apod. Pokud jste obchodní podmínky ještě dle nových pravidel neaktualizovali, je nejvyšší čas se obrátit na odborníka, který vám s úpravou pomůže.
Další články
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.




