Vliv skončení pracovního poměru dohodou na výši podpory v nezaměstnanosti

Není tomu tak vždy. V některých případech se zaměstnanci zbytečně obávají, že jim bude podpora v nezaměstnanosti vyplácena až po uplynutí určitého období nebo že bude snížena. Pro určení, zda bude mít dohoda o rozvázání pracovního poměru vliv na poskytování podpory v nezaměstnanosti, je důležitý důvod rozvázání pracovního poměru, ale také výše průměrného měsíčního výdělku zaměstnance, ze kterého se podpora v nezaměstnanosti počítá.

Podmínky pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti upravuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

Odklad vyplácení podpory v nezaměstnanosti

Na odklad vyplácení podpory v nezaměstnanosti má vliv důvod rozvázání pracovního poměru (dohodou i výpovědí ze strany zaměstnavatele), resp. skutečnost, zda bylo zaměstnanci vyplaceno odstupné podle § 67 zákoníku práce, odbytné nebo odchodné podle § 138 a násl. zákona o vojácích z povolání nebo podle § 155 a násl. zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

Odstupné podle § 67 zákoníku práce se vyplácí při rozvázání pracovního poměru dohodou nebo výpovědí ze strany zaměstnavatele v případě, že důvodem tohoto rozvázání je:

• zrušení zaměstnavatele nebo jeho části
• přemístění zaměstnavatele nebo jeho části
• nadbytečnost zaměstnance způsobená rozhodnutím zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách,
• skutečnost, že zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.