Revoluce v zákoníku práce
Na začátku legislativního procesu se nachází novela zákoníku práce, která je způsobilá zásadním způsobem změnit některé jeho tradiční instituty. Navrhovaná vládní novela zákoníku práce přináší několik zajímavých novinek, ale také změny, jež lze bez nadsázky označit za revoluční.
V případě schválení novely v současném znění se například výrazně změní způsob výpočtu dovolených. Nárok na dovolenou by nově nebyl určován podle zaměstnancem odpracovaných dnů, ale v závislosti na týdenní pracovní době zaměstnance. Výsledný nárok na čerpání dovolené by se tak nově stanovoval v hodinách. Dále by doba, po níž zaměstnanec nekonal práci pro důležitou osobní překážku v práci, měla být považována pro účely výpočtu délky dovolené za odpracovanou, a to až do výše dvacetinásobku týdenní pracovní doby, avšak s podmínkou, že v daném kalendářním roce zaměstnanec skutečně odpracoval alespoň její dvanáctinásobek.
Nejvýraznější navrhovaná změna se týká minimální mzdy, jejíž výši doposud určovala nařízením vláda. Novela počítá se zavedením automatického mechanismu, jehož prostřednictvím se výše minimální mzdy naváže na úroveň mzdy průměrné. Výše minimální mzdy by se pak určila jako 0,548 násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství za předminulý kalendářní rok, čímž by došlo k jejímu razatnímu nárůstu. Navýšení minimální mzdy by následně ovlivnilo i výši jednotlivých úrovní mzdy zaručené.
Novinkou je návrh na zavedení tzv. sdíleného pracovního místa. Tento institut má zlepšit propojení rodinného a pracovního života. Na sdíleném pracovním místě se budou moci střídat dva i více zaměstnanců tak, aby ná základě jimi vytvořeného pracovního rozvrhu v souhrnu naplnili týdenní pracovní dobu, která však nesmí přesáhnout zákonem stanovený týdenní limit čtyřiceti hodin. Další navrhované změny se týkají například dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, dočasného přidělení zaměstnance, doručování a návratu zaměstnance po skončení rodičovské dovolené.
Navrhovaná účinnost novely je od 1. července 2019 s tím, že u úpravy institutu dovolené se předpokládá účinnost od 1. ledna 2020.
Zdroj: BNT journal
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
