Revoluce v zákoníku práce
Na začátku legislativního procesu se nachází novela zákoníku práce, která je způsobilá zásadním způsobem změnit některé jeho tradiční instituty. Navrhovaná vládní novela zákoníku práce přináší několik zajímavých novinek, ale také změny, jež lze bez nadsázky označit za revoluční.
V případě schválení novely v současném znění se například výrazně změní způsob výpočtu dovolených. Nárok na dovolenou by nově nebyl určován podle zaměstnancem odpracovaných dnů, ale v závislosti na týdenní pracovní době zaměstnance. Výsledný nárok na čerpání dovolené by se tak nově stanovoval v hodinách. Dále by doba, po níž zaměstnanec nekonal práci pro důležitou osobní překážku v práci, měla být považována pro účely výpočtu délky dovolené za odpracovanou, a to až do výše dvacetinásobku týdenní pracovní doby, avšak s podmínkou, že v daném kalendářním roce zaměstnanec skutečně odpracoval alespoň její dvanáctinásobek.
Nejvýraznější navrhovaná změna se týká minimální mzdy, jejíž výši doposud určovala nařízením vláda. Novela počítá se zavedením automatického mechanismu, jehož prostřednictvím se výše minimální mzdy naváže na úroveň mzdy průměrné. Výše minimální mzdy by se pak určila jako 0,548 násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství za předminulý kalendářní rok, čímž by došlo k jejímu razatnímu nárůstu. Navýšení minimální mzdy by následně ovlivnilo i výši jednotlivých úrovní mzdy zaručené.
Novinkou je návrh na zavedení tzv. sdíleného pracovního místa. Tento institut má zlepšit propojení rodinného a pracovního života. Na sdíleném pracovním místě se budou moci střídat dva i více zaměstnanců tak, aby ná základě jimi vytvořeného pracovního rozvrhu v souhrnu naplnili týdenní pracovní dobu, která však nesmí přesáhnout zákonem stanovený týdenní limit čtyřiceti hodin. Další navrhované změny se týkají například dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, dočasného přidělení zaměstnance, doručování a návratu zaměstnance po skončení rodičovské dovolené.
Navrhovaná účinnost novely je od 1. července 2019 s tím, že u úpravy institutu dovolené se předpokládá účinnost od 1. ledna 2020.
Zdroj: BNT journal
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
