Revoluce v zákoníku práce
Na začátku legislativního procesu se nachází novela zákoníku práce, která je způsobilá zásadním způsobem změnit některé jeho tradiční instituty. Navrhovaná vládní novela zákoníku práce přináší několik zajímavých novinek, ale také změny, jež lze bez nadsázky označit za revoluční.
V případě schválení novely v současném znění se například výrazně změní způsob výpočtu dovolených. Nárok na dovolenou by nově nebyl určován podle zaměstnancem odpracovaných dnů, ale v závislosti na týdenní pracovní době zaměstnance. Výsledný nárok na čerpání dovolené by se tak nově stanovoval v hodinách. Dále by doba, po níž zaměstnanec nekonal práci pro důležitou osobní překážku v práci, měla být považována pro účely výpočtu délky dovolené za odpracovanou, a to až do výše dvacetinásobku týdenní pracovní doby, avšak s podmínkou, že v daném kalendářním roce zaměstnanec skutečně odpracoval alespoň její dvanáctinásobek.
Nejvýraznější navrhovaná změna se týká minimální mzdy, jejíž výši doposud určovala nařízením vláda. Novela počítá se zavedením automatického mechanismu, jehož prostřednictvím se výše minimální mzdy naváže na úroveň mzdy průměrné. Výše minimální mzdy by se pak určila jako 0,548 násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství za předminulý kalendářní rok, čímž by došlo k jejímu razatnímu nárůstu. Navýšení minimální mzdy by následně ovlivnilo i výši jednotlivých úrovní mzdy zaručené.
Novinkou je návrh na zavedení tzv. sdíleného pracovního místa. Tento institut má zlepšit propojení rodinného a pracovního života. Na sdíleném pracovním místě se budou moci střídat dva i více zaměstnanců tak, aby ná základě jimi vytvořeného pracovního rozvrhu v souhrnu naplnili týdenní pracovní dobu, která však nesmí přesáhnout zákonem stanovený týdenní limit čtyřiceti hodin. Další navrhované změny se týkají například dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, dočasného přidělení zaměstnance, doručování a návratu zaměstnance po skončení rodičovské dovolené.
Navrhovaná účinnost novely je od 1. července 2019 s tím, že u úpravy institutu dovolené se předpokládá účinnost od 1. ledna 2020.
Zdroj: BNT journal
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
