Profesní organizace a jejich postavení v českém právním řádu
Autor si dává za cíl v tomto článku představit typy profesních organizací a vysvětlit jejich postavení v rámci českého právního řádu.
Profesní organizace obecně
Profesní organizací je sdružení lidí, kteří vykonávají určité povolání nebo pracují v určitém oboru. Tyto organizace mohou mít různé formy, kterými jsou například sdružení, unie či komory a slouží k podpoře a ochraně zájmů svých členů. Hlavními funkcemi profesní organizace je tedy zastupování a obhajoba zájmů svých členů, profesní rozvoj, který spočívá například v organizování vzdělávacích akcí či školení, vytváření etických kodexů regulujících praxi v daném oboru atd.
Jako příklad profesní organizace je možné uvést např. Českou lékařskou komoru, Českou hospodářskou komoru či Českou asociaci sester.
Postavení profesních organizací a členství v nich
U některých profesních organizací je členství povinné, zpravidla jde o případy svobodných povolání. Jedná se tedy např. o lékaře, architekty či exekutory. To znamená, že např. exekutorem může být pouze osoba, která je členem takové profesní organizace. Konkrétně musí být členem exekutorské komory. Pokud má určitá organizace povinné členství bude zpravidla založena zákonem či bude zákon její existenci předpokládat a jedná se o tzv. zájmovou samosprávu. Taktéž můžeme hovořit o takzvaných profesních komorách. Zájmová samospráva se vyznačuje potřebou dozoru nad kvalitou výkonu takového povolání. Dohlíží zejména nad tím, zda má osoba vykonávající dané povolání potřebnou odbornost, zda své povolání vykonává řádně a dodržuje právní předpisy či etické kodexy.
Stavovskými neboli profesními komorami s povinným členstvím, které jsou zřízené zákonem jsou Česká advokátní komora, Česká komora architektů, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků, Česká komora zeměměřičů, Komora patentových zástupců České republiky, Česká lékárnická komora, Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora, Exekutorská komora České republiky, Jednota tlumočníků a překladatelů, Komora auditorů České republiky, Komora daňových poradců České republiky, Komora veterinárních lékařů České republiky a Notářská komora České republiky.
Stavovské komory jsou veřejnoprávní korporace, stejně jako např. obce. To znamená, že jsou právnickými osobami s právní osobností a mohou tak samostatně právně jednat. Zřizují se na základě zákona a jak již bylo nastíněno výše, sdružují osoby určitého povolání. Členství v komorách však nevzniká automaticky, zájemce musí požádat o členství a splnit podmínky, které jsou stanovené v zákoně o konkrétní komoře. Například pokud chce být osoba členem České advokátní komory, musí zejména získat vysokoškolské vzdělání v oboru právo, vykonat po dobu alespoň tří let právní praxi jako advokátní koncipient a složit advokátní zkoušku1.
Zákonem však může být založeno i profesní sdružení kde není dáno povinné členství. Takovým sdružením je Hospodářská a Agrární komora České republiky. Tyto komory jsou založeny z. č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále jen „zákon o hospodářské a agrární komoře“). Hospodářská komora byla dle § 2 odst. 1 zákona o hospodářské a agrární komoře zřízena k podpoře podnikatelských aktivit mimo zemědělství, potravinářství a lesnictví, k prosazování a ochraně zájmů a k zajišťování potřeb svých členů. Agrární komora pak byla naopak zřízena k podpoře podnikatelských aktivit v rámci zemědělství, potravinářství atd. Jedná se tedy o sdružení podnikatelů, kteří jsou jejími členy a obě tyto komory jsou právnickými osobami zapisujícími se do obchodního rejstříku.2 To znamená, že i tyto profesní organizace mají právní osobnost a mohou samostatně právně jednat.
V rámci své působnosti tyto komory zejména poskytují svým členům poradenství v rámci jejich podnikatelské činnosti, vydávají vyjádření a odborná stanoviska, vedou evidenci členů komor, podílejí se na odborné přípravě k výkonu povolání či např. zabezpečují propagaci a šíření informací o podnikatelské činnosti jejich členů. Nejde zde tedy tolik o dozor, jako tomu bylo u profesních komor s povinným členstvím, ale spíše o určité výhody a podporu.
Dalším typem profesních organizací jsou ty, které nemají povinné členství a nejsou založeny zvláštním právním předpisem. Jejich existenci tedy žádný právní předpis nestanovuje ani nepředpokládá. Vznikají na základě dohody zakládajících členů o založení takové profesní organizace. Takovou profesní organizací je například Asociace vzdělavatelů v sociální péči nebo Česká sociace sester. Tím, že je členství v nich čistě na bázi dobrovolnosti, skutečnost, že nejsem jejich členem, nijak nebrání výkonu mého povolání.
Tyto dobrovolné profesní organizace mají zpravidla formu spolku dle z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Jsou tedy taktéž právnickou osobou a mohou samostatně právně jednat. Dalším zásadním rozdílem oproti profesním komorám je, že účelem takové asociace je především poskytování určitých výhod svým členům. Takovou výhodou může být například vzdělávání, profesní rozvoj, hájení zájmů svých členů nebo třeba poskytování nejnovějších informací o daném povolání.
Například pokud jde o Asociaci vzdělavatelů v sociální práci, zde je hlavním cílem zvyšovat odbornou kvalitu vzdělávání v sociální práci na území ČR. Za dosažením tohoto cíle pravidelně vydávají časopis Sociální péče, nebo poskytují konzultace svým členům, jak v konkrétních případech postupovat. Pro zlepšení úrovně vzdělávání vyvíjí i nadační činnost a vyjednávají se zaměstnavateli sociálních pracovníků. Členem této asociace je například Masarykova univerzita, konkrétně její katedra sociální politiky a sociální práce nebo Univerzita Hradec Králové, Ústav sociální práce.
Česká asociace sester má pak zase za cíl podporovat aktivity, které zvyšují uznání a prestiž nelékařských profesí, účastnit se tvorby legislativních norem anebo spolupracovat na změnách systému zdravotnických služeb v ČR. Dalšími případy takových profesních organizací je například Asociace vysokoškolských poradců, Asociace výchovných poradců, Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, Asociace klinických psychologů, Asociace speciálních pedagogů, Asociace poskytovatelů sociálních služeb, Asociace českých pojišťovacích makléřů nebo Asociace profese učitelství.
1. Zákon č. 85/1996 Sb., zákon o advokacii
2. Zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



