Co přináší nově zavedený stravenkový paušál
S novým rokem vstoupila v platnost novinka v oblasti bonusů pro zaměstnance, a to tzv. stravenkový paušál.
Peněžitý příspěvek na stravování neboli stravenkový paušál (dále jen „stravenkový paušál“) začal platit od 1. 1. 2021 jako součást novely mj. zákona o daních z příjmů, přijaté zákonem č. 609/2020 Sb. před koncem roku 2020.
Stravenkový paušál je alternativou ke stravenkám či závodnímu stravování, které se zavedením stravenkového paušálu neruší, ale doplňuje tak možnost dosavadního daňově zvýhodněného stravování. Jedná se tedy o další, již třetí možnost, jak poskytnout zaměstnancům daňově výhodnější stravování.
Zaměstnavatel připočte ke mzdě či k platu zaměstnance stravenkový paušál ve výši, kterou zaměstnavatel hodlá zaměstnanci jako benefit poskytnout.
Přechod na stravenkový paušál by měl vést k poklesu administrativy a nákladů zaměstnavatelů na poplatky a provize, které jsou spojeny zejména s řešením ve formě zaměstnavatelem zaměstnancům poskytovanými stravenkami.
Daňový režim poskytování příspěvků na stravování upravují dvě ustanovení zákona o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). V souladu s ustanovením § 6 odst. 9 písm. b) ZDP je na straně zaměstnance osvobozen příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování. Z pohledu zaměstnavatele je pak tento příspěvek daňově uznatelný výdaj v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP.
Do konce roku 2020 mohli zaměstnavatelé daňové zvýhodnění na stravování využít dvěma způsoby:
- Zaměstnavatel zajišťoval stravování ve vlastních stravovacích zařízeních či prostřednictvím jiných subjektů. Daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele byl příspěvek poskytovaný až do výše 55 % ceny jednoho jídla (u plátců DPH v úrovni bez DPH) za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % stravného poskytovaného zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní době trvající 5 až 12 hodin (108 Kč), tedy do výše maximálně 75,60 Kč.
- Zaměstnavatel poskytoval zaměstnancům nepeněžité plnění ve formě stravenek, na něž jsou výdaje daňově uznatelné do výše 55 % ceny jídla za jednu směnu podle zákoníku práce, maximálně do 70 % horního limitu stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin (108 Kč), tedy do výše maximálně 75,60 Kč.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
