Novinky pro zaměstnavatele v rámci opatření přijatých v souvislosti s bojem s koronavirem
Povinnost testovat zaměstnance a navýšení nemocenské při karanténě jsou dvě nová opatření týkající se zaměstnanců a zaměstnavatelů.
Na základě vcelku překotného vývoje boje s koronavirem si dovolíme upozornit zejména zaměstnavatele na tři změny, které byly přijaty dne 1. 3. 2021 a které se jich týkají či mohou týkat.
Jedná se o následující:
Povinnost testování zaměstnanců
Na základě Mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ČR ze dne 1. 3. 2021, č.j. Č. j.: MZDR 47828/2020-16/MIN/KAN, vzniká zaměstnavatelům povinnost provádět či zajišťovat testování jejich zaměstnanců na přítomnost viru SARS-CoV-2. Tuto povinnost jsou zaměstnavatelé povinni zajistit buď v prostorách své společnosti (“samotestování”) nebo u závodního lékaře či u externího poskytovatele. Do 12. března by měli být otestování všichni zaměstnanci zaměstnavatelů s více než 250 zaměstnanci, do 15. března pak všichni z podniků od 50 do 249 zaměstnanců.
Antigenní testování provedené zdravotníkem bude plně hrazeno, na samotestování stát zaměstnavatelům dle zveřejněných informací přispěje 4 x měsíčně 60 korunami na test a zaměstnance. Domníváme se, že v případě, kdy se zaměstnanec (který není uveden ve výjimkách) odmítne testování podrobit, bude se jednat o překážku v práci na straně zaměstnance, nikoliv zaměstnavatele. Zatím však bohužel tento názor nelze přijmout s jistotou. Pokud bude test pozitivní, musí zaměstnavatel nahlásit výsledek příslušnému lékaři, ten zaměstnance následně pošle na PCR test. Podrobnější informace jsou k dispozici zde:
Navýšení dávek nemocenské při karanténě
Dále vláda schválila navýšení nemocenské při nařízené karanténě ze 60 % na 100 % tzv. redukovaného výdělku s tím, že by tato změna platila na období od 1. 3. 2021 do 30. 4. 2021. Prodlužuje se také doba, kdy by zaměstnanec v nařízené karanténě zvýšenou nemocenskou pobíral, a to z deseti na čtrnáct dnů.
Ve Sněmovně však ve věci došlo ke změně ve výši dávek nemocenské při nařízené karanténě, a to tak, že zaměstnanci v nařízené karanténě zřejmě budou dostávat k nemocenské příspěvek až 370 korun denně. Tento příspěvek denně by měl dle návrhu schváleného sněmovnou náležet prvních 14 kalendářních dnů nařízené karantény, což tedy zůstává v intencích vládního návrhu. Nejvýše by měli doshánout na 90 procent svého průměrného výdělku.
Nárok by se vztahoval také na lidi s nemocenským pojištěním pracujícím na dohody. Vyloučeni by z tohoto navýšení byli pak ti, kteří by se ocitli v karanténě do pěti dnů po návratu z dovolené v zahraničí.
Předlohu ještě musí schválit Senát a podepsat prezident republiky, takže zde stále není vyloučena možnost dalších změn.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




