Novinky pro zaměstnavatele v rámci opatření přijatých v souvislosti s bojem s koronavirem
Povinnost testovat zaměstnance a navýšení nemocenské při karanténě jsou dvě nová opatření týkající se zaměstnanců a zaměstnavatelů.
Na základě vcelku překotného vývoje boje s koronavirem si dovolíme upozornit zejména zaměstnavatele na tři změny, které byly přijaty dne 1. 3. 2021 a které se jich týkají či mohou týkat.
Jedná se o následující:
Povinnost testování zaměstnanců
Na základě Mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ČR ze dne 1. 3. 2021, č.j. Č. j.: MZDR 47828/2020-16/MIN/KAN, vzniká zaměstnavatelům povinnost provádět či zajišťovat testování jejich zaměstnanců na přítomnost viru SARS-CoV-2. Tuto povinnost jsou zaměstnavatelé povinni zajistit buď v prostorách své společnosti (“samotestování”) nebo u závodního lékaře či u externího poskytovatele. Do 12. března by měli být otestování všichni zaměstnanci zaměstnavatelů s více než 250 zaměstnanci, do 15. března pak všichni z podniků od 50 do 249 zaměstnanců.
Antigenní testování provedené zdravotníkem bude plně hrazeno, na samotestování stát zaměstnavatelům dle zveřejněných informací přispěje 4 x měsíčně 60 korunami na test a zaměstnance. Domníváme se, že v případě, kdy se zaměstnanec (který není uveden ve výjimkách) odmítne testování podrobit, bude se jednat o překážku v práci na straně zaměstnance, nikoliv zaměstnavatele. Zatím však bohužel tento názor nelze přijmout s jistotou. Pokud bude test pozitivní, musí zaměstnavatel nahlásit výsledek příslušnému lékaři, ten zaměstnance následně pošle na PCR test. Podrobnější informace jsou k dispozici zde:
Navýšení dávek nemocenské při karanténě
Dále vláda schválila navýšení nemocenské při nařízené karanténě ze 60 % na 100 % tzv. redukovaného výdělku s tím, že by tato změna platila na období od 1. 3. 2021 do 30. 4. 2021. Prodlužuje se také doba, kdy by zaměstnanec v nařízené karanténě zvýšenou nemocenskou pobíral, a to z deseti na čtrnáct dnů.
Ve Sněmovně však ve věci došlo ke změně ve výši dávek nemocenské při nařízené karanténě, a to tak, že zaměstnanci v nařízené karanténě zřejmě budou dostávat k nemocenské příspěvek až 370 korun denně. Tento příspěvek denně by měl dle návrhu schváleného sněmovnou náležet prvních 14 kalendářních dnů nařízené karantény, což tedy zůstává v intencích vládního návrhu. Nejvýše by měli doshánout na 90 procent svého průměrného výdělku.
Nárok by se vztahoval také na lidi s nemocenským pojištěním pracujícím na dohody. Vyloučeni by z tohoto navýšení byli pak ti, kteří by se ocitli v karanténě do pěti dnů po návratu z dovolené v zahraničí.
Předlohu ještě musí schválit Senát a podepsat prezident republiky, takže zde stále není vyloučena možnost dalších změn.
Další články
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (2. část)
Předchozí díl nastínil úvod do problematiky platformové práce a otázku aplikace právní domněnky a automatické rekvalifikace. Další díl si klade za cíl na tohle téma navázat, a to analýzou redefinice závislé práce a jejich jednotlivých znaků.
Vadné vyúčtování služeb: co se změnilo a proč jsme kvůli tomu přestavěli kontroly
Mezi pronajímateli se drží poučka: když je vyúčtování vadné, nedoplatek není splatný. Od roku 2023 to ale neplatí bez výhrad a Nejvyšší soud to na konci roku 2024 potvrdil.
Možnost základní školy vyžadovat po rodičích zakoupení určené učební pomůcky
Představme si modelovou situaci, kdy základní škola po rodičích požaduje, aby pro účely výuky zakoupili pro své dítě jako učební pomůcku elektronické zařízení nezanedbatelné hodnoty, a to navíc přesně vymezené elektronické zařízení jednoho konkrétního výrobce. Má škola právo uvedené po rodičích požadovat? Existuje pro takové její počínání zákonný podklad?
Astropolitika a kosmické právo: faktická kontrola vesmíru mezi geopolitickou mocí a zákazem apropriace
Článek se zabývá vztahem astropolitiky a mezinárodního kosmického práva se zaměřením na napětí mezi faktickou kontrolou kosmického prostoru a zákazem jeho národní apropriace. Analyzuje proměnu vesmíru v kritickou strategickou infrastrukturu, význam orbit, libračních bodů, rádiového spektra, datových toků a technologických standardů pro výkon geopolitické moci.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (1. část)
Připravovaná směrnice EU o platformové práci nepřináší nová pravidla jen pro řidiče či kurýry, ale zásadně mění definici závislé práce v celém zákoníku práce. V úvodním dílu naší série rozebereme klíčové pojmy návrhu zákona a vysvětlíme, proč se vyvratitelná právní domněnka dotkne hranice mezi samostatným podnikáním a zaměstnáním.




