Novinky pro zaměstnavatele v rámci opatření přijatých v souvislosti s bojem s koronavirem
Povinnost testovat zaměstnance a navýšení nemocenské při karanténě jsou dvě nová opatření týkající se zaměstnanců a zaměstnavatelů.
Na základě vcelku překotného vývoje boje s koronavirem si dovolíme upozornit zejména zaměstnavatele na tři změny, které byly přijaty dne 1. 3. 2021 a které se jich týkají či mohou týkat.
Jedná se o následující:
Povinnost testování zaměstnanců
Na základě Mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ČR ze dne 1. 3. 2021, č.j. Č. j.: MZDR 47828/2020-16/MIN/KAN, vzniká zaměstnavatelům povinnost provádět či zajišťovat testování jejich zaměstnanců na přítomnost viru SARS-CoV-2. Tuto povinnost jsou zaměstnavatelé povinni zajistit buď v prostorách své společnosti (“samotestování”) nebo u závodního lékaře či u externího poskytovatele. Do 12. března by měli být otestování všichni zaměstnanci zaměstnavatelů s více než 250 zaměstnanci, do 15. března pak všichni z podniků od 50 do 249 zaměstnanců.
Antigenní testování provedené zdravotníkem bude plně hrazeno, na samotestování stát zaměstnavatelům dle zveřejněných informací přispěje 4 x měsíčně 60 korunami na test a zaměstnance. Domníváme se, že v případě, kdy se zaměstnanec (který není uveden ve výjimkách) odmítne testování podrobit, bude se jednat o překážku v práci na straně zaměstnance, nikoliv zaměstnavatele. Zatím však bohužel tento názor nelze přijmout s jistotou. Pokud bude test pozitivní, musí zaměstnavatel nahlásit výsledek příslušnému lékaři, ten zaměstnance následně pošle na PCR test. Podrobnější informace jsou k dispozici zde:
Navýšení dávek nemocenské při karanténě
Dále vláda schválila navýšení nemocenské při nařízené karanténě ze 60 % na 100 % tzv. redukovaného výdělku s tím, že by tato změna platila na období od 1. 3. 2021 do 30. 4. 2021. Prodlužuje se také doba, kdy by zaměstnanec v nařízené karanténě zvýšenou nemocenskou pobíral, a to z deseti na čtrnáct dnů.
Ve Sněmovně však ve věci došlo ke změně ve výši dávek nemocenské při nařízené karanténě, a to tak, že zaměstnanci v nařízené karanténě zřejmě budou dostávat k nemocenské příspěvek až 370 korun denně. Tento příspěvek denně by měl dle návrhu schváleného sněmovnou náležet prvních 14 kalendářních dnů nařízené karantény, což tedy zůstává v intencích vládního návrhu. Nejvýše by měli doshánout na 90 procent svého průměrného výdělku.
Nárok by se vztahoval také na lidi s nemocenským pojištěním pracujícím na dohody. Vyloučeni by z tohoto navýšení byli pak ti, kteří by se ocitli v karanténě do pěti dnů po návratu z dovolené v zahraničí.
Předlohu ještě musí schválit Senát a podepsat prezident republiky, takže zde stále není vyloučena možnost dalších změn.
Další články
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.



