Nová výše minimální a zaručené mzdy od 1. 1. 2020
Na začátku prosince schválila vláda České republiky zvýšení minimální mzdy. Toto navýšení bude účinné od 1. 1. 2020. Na kolik si nyní zaměstnanci s minimální mzdou přijdou a co všechno výše minimální mzdy ovlivňuje?
Minimální mzda se s účinností od 1. 1. 2020 zvyšuje na 14.600 Kč měsíčně. Pro srovnání, minimální mzda pro rok 2018 činí 13.350 Kč, jedná se tedy o poměrně výrazné zvýšení o 1.250 Kč. O výši minimální mzdy rozhoduje vláda a určuje jej nařízením (konkrétně nařízení vlády 567/2006 Sb., v platném znění). Zvýšení minimální mzdy pro rok 2020 schválila vláda 9. 12. 2019 (takto pozdě dosud o minimální mzdě ještě vláda nerozhodovala) a následně musí být vyhlášeno ve Sbírce zákonů. Toto vyhlášení je ale pouze formální záležitostí – schválené zvýšení minimální mzdy se již měnit nebude.
Se zvýšením minimální mzdy souvisí také zvýšení zaručené mzdy. Zaručená mzda se odvozuje od minimální mzdy a představuje nejnižší výdělek, na který má pracovník podle odbornosti a složitosti práce nárok. Místo dosavadních 13.350 až 26.700 korun bude nově činit 14.600 až 29.200 korun.
Měsíční sazba minimální (zaručené) mzdy vychází z týdenní pracovní doby 40 hodin. Jestliže má zaměstnanec v pracovní smlouvě sjednánu kratší pracovní dobu a zároveň není odměňován podle odpracovaných hodin, snižuje se mu minimální mzda úměrně odpracované době.
Minimální mzda také např. ovlivňuje:
- platbu pojistného na zdravotní pojištění u osob bez zdanitelných příjmů (v roce 2019 to bylo 1.803 Kč, v roce 2020 nově 1.971 Kč),
- maximální výši slevy za umístění dítěte,
- podmínku pro nárok na daňový bonus na dítě,
- podmínku pro nárok na měsíční daňový bonus.
Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, namáhavosti a odpovědnosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin a činí:
Pro správné zařazení zaměstnance do skupiny zaručené mzdy je třeba se seznámit s přílohou nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Příloha obecně vymezuje druhy prací dle obecné charakteristiky, a také uvádí příklady prací ve skupinách podle oborů – příklady jsou občas pouze stručné, je tedy třeba příslušnou skupinu odvodit podle nejblíže odpovídající práce.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



