Návštěva lékaře v pracovní době
Návštěva lékaře je překážkou v práci na straně zaměstnance, při které má zaměstnanec nárok na poskytnutí placeného volna na nezbytně nutnou dobu.
K návštěvě lékaře zaměstnancem v pracovní době je právní úprava relativně obecná. Dle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy při vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení na dobu nezbytně nutnou, pokud je toto vyšetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je (s ohledem na zdravotní pojišťovnu zaměstnance) nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.
Zaměstnanec může požadovat také volno k návštěvě jiného než nejbližšího zdravotnického zařízení. V tomto případě mu však náleží náhrada mzdy pouze za dobu, kterou by strávil v nejbližším zdravotnickém zařízení. Pracovní volno se opět poskytne pouze na nezbytně nutnou dobu.
Z výše uvedeného plyne, že zaměstnanec, který má například nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu nebo směnný provoz, by si měl návštěvu lékaře obstarat mimo svou pracovní dobu, je-li to možné. Není-li to možné a návštěva lékaře musí proběhnout v pracovní době, má zaměstnanec nárok na proplacení doby „nezbytně nutné“, kterou by strávil v nejbližším zdravotním zařízení. Co je dobou nezbytně nutnou, bude vždy záležet na okolnostech daného případu, není vyloučeno, že to může být i celý den.
Lze jen doporučit, s ohledem na výše uvedené, aby pravidla návštěvy lékaře, ale i ostatních překážek v práci na straně zaměstnance, jakož i prokazování důvodu nepřítomnosti, byly upraveny interním předpisem zaměstnavatele.
Zdroj: BNT journal
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




