PortálČlánkyI nelegální práce musí být prací

I nelegální práce musí být prací

01.11.2018 / 23:00

Jedním z vůbec nejzávažnějších správních deliktů, ze kterého může být zaměstnavatel v reakci na kontrolu inspektorátu práce obviněn, je nelegální zaměstnávání. Za tento správní delikt lze dle § 140 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako ,,ZoZ”) uložit korporaci pokutu až do výše 10.000.000,- Kč, nejméně však ve výši 50.000,- Kč, přičemž za nelegální zaměstnávání bylo v roce 2017 zaměstnavatelům uloženo celkem 440 pokut v celkové výši téměř 86 milionů korun.[1]

Mgr. Jakub Oliva

advokát, ARROWS advokátní kancelář

Foto: Fotolia

Zákon pak říká, že nelegální prací je závislá práce vykonávaná fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah [§ 5 písm. e) ZoZ]. Při kontrolách ze strany inspekce práce se pak inspektoři důsledně zabývají tím, zda činnost určité fyzické osoby pro zaměstnavatele naplňuje kritéria vymezená v § 2 odst. 1 a 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako "ZP"), tedy zda se jedná o práci, která:

je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance,
je vykonávána jménem zaměstnavatele,
je vykonávána podle pokynů zaměstnavatele,
je vykonávána osobně zaměstnancem,
je vykonávána za mzdu, plat či odměnu,
je vykonávána na náklady a odpovědnost zaměstnavatele,
je vykonávána v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě;

Při hodnocení výše uvedených kritérií už se ale často zapomíná, že i nelegální práce musí být v prvé řadě vůbec prací - viz § 2 odst. 1 ZP, který doslovně říká: ,,Závislou prací je práce, která …”. Jelikož žádný právní předpis definici práce neobsahuje, je nutno si pomoci gramatickým výkladem tohoto slova a to tak, jak jej vykládají například ekonomové.

Práce je dle ustálených ekonomických teorií cílevědomá lidská činnost, která vede k uspokojování lidských potřeb, k vytváření statků a služeb.[2] Pojmovým znakem každé práce v kontextu ZP pak musí být, že je něco vytvářeno, respektive, že práce zaměstnance má pro zaměstnavatele nějaký smysl - přináší zaměstnavateli užitek. Vzájemná interakce mezi dvěma osobami, která výše uvedené pojmové znaky práce nenaplňuje, tak nemůže být považována vůbec za práci a nemůže se tedy ani jednat o práci nelegální.

Výše uvedené lze demonstrovat na jednoduchém příkladu:

Zaměstnanec se uchází o práci v kadeřnictví, ke které však nemá dle názoru zaměstnavatele dostatek zkušeností. Zaměstnavatel se se zaměstnancem dohodne, že jej nejprve proškolí a až následně jej přijme, přičemž bude mezi těmito osobami uzavřena smlouva o poskytnutí školení. Obsahem školení pak bude, že zaměstnanec bude po určitou dobu sledovat činnost zaměstnavatele a ten ji bude pro zaměstnance komentovat. Závěrem školení pak bude, že zaměstnanec sám zkusí ostříhat modelového zákazníka zaměstnavatele (který za tuto službu nebude platit).

I za předpokladu, že by byl zaměstnanec inspekcí ,,přistižen”, jak stříhá modelového zákazníka, nelze s úspěchem dovodit, že se jedná o výkon nelegální práce, neboť dynamika tohoto vztahu je nastavena tak, že zaměstnavatel poskytuje své zkušenosti a znalosti zaměstnanci, nikoliv opačně. Tím, kdo v tomto vztahu fakticky vystupuje jako osoba poskytující služby, je sám zaměstnavatel; zaměstnanec sám pro zaměstnavatel ničeho nevytváří, jeho případná činnost nemá pro zaměstnavatele žádný přínos.

Na výše uvedeném příkladu tak lze demonstrovat, že ne každá činnost, která naplňuje definiční znaky závislosti, může být označena jako práce a být tak podkladem pro obvinění z provozování či umožnění nelegálního zaměstnávání se všemi negativními důsledky. V případě kontroly a následného postihu ze strany inspekce práce tak je nutno v souladu se zásadou materiální pravdy velmi pečlivě zkoumat, zda se skutečně jednalo o činnost, která může být považována za práci jako takovou.

Rozlišení mezi nelegální prací a řekněme ,,jinou činností” pak v dnešní době nabývá stále většího významu, neboť od září tohoto roku se mají zintenzivnit kontroly nelegálního zaměstnávání. Na konci měsíce srpna se na tom dohodli zástupci ministerstva práce a sociálních věcí, Státního úřadu inspekce práce a Policie České republiky. Vedle plánované kontrolní činnosti budou probíhat mimořádné celostátní kontrolní akce na celém území ČR a to až do konce roku. Mimořádné celostátní kontrolní akce se zaměří na pracoviště, jakými jsou například stavby, průmyslové a montážní výroby, logistická centra a další.[3]