Flexinovela zákoníku práce II.: zkušební doba
Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.
Změny a novinky se s účinností od 1. června 2025 dotknou mnoha pracovněprávních oblastí a institutů, jejichž přehled se základními informacemi nalezete i v našem informačním letáku.
Připravili jsme pro Vás také sérii článků o jednotlivých změnách, které flexinovela přináší, a v tomto díle se blíže podíváme je jednu z nejvíce diskutovaných a během legislativního procesu nejistých úprav, a to na změny související se zkušební dobou.
Zkušební doba obecně
Zkušební doba je důležitým institutem pracovního práva, který slouží jako období „na zkoušku“ – zaměstnanci umožňuje seznámit se s náplní práce, pracovním prostředím a kolektivem, zatímco zaměstnavateli dává možnost posoudit schopnosti a vhodnost zaměstnance pro danou pozici.
Po dobu zkušební doby je možné pracovní poměr snadněji a rychleji zrušit okamžitě bez udání důvodu, a to z obou stran.
Zkušební doba doposud
Zkušební dobu je nutné sjednat písemně při vzniku pracovního poměru – pozdější dohoda o sjednání či prodloužení již není možná.
V současnosti platí, že:
- u běžných zaměstnanců nesmí zkušební doba přesáhnout tři měsíce
- u vedoucích zaměstnanců může být až šest měsíců
- zároveň nesmí zkušební doba přesáhnout polovinu sjednané doby trvání pracovního poměru, pokud se jedná o poměr na dobu určitou.
Zkušební doba se prodlužuje automaticky ze zákona ve vybraných případech, avšak současná úprava není v některých otázkách zcela jasná.
Novinky podle flexinovely
Flexinovela přináší do oblasti zkušební doby několik zásadních změn, které reflektují potřebu větší smluvní volnosti i přizpůsobení pracovního trhu moderním požadavkům.
- Prodloužení maximální délky zkušební doby
U běžných zaměstnanců se maximální délka zkušební doby prodlužuje z dosavadních tří měsíců na čtyři měsíce. U vedoucích zaměstnanců se maximální možná délka prodlužuje z šesti na osm měsíců.
I nadále platí, že zkušební doba nesmí přesáhnout polovinu sjednané délky pracovního poměru, pokud byl uzavřen na dobu určitou.
- Možnost dodatečně prodloužit zkušební dobu
Dosud bylo dodatečné prodlužování zkušební doby zákonem výslovně zakázáno. Nově je možné zkušební dobu prodloužit písemnou dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, ovšem pouze do výše stanovených maximálních limitů. To znamená, že pokud již byla zkušební doba sjednána v maximálním rozsahu, prodloužení není možné.
- Automatické prodloužení v důsledku překážek
Dosud se zkušební doba prodlužovala o celodenní překážky v práci (např. nemoc, ošetřování člena rodiny) nebo čerpání celodenní dovolené.
Flexinovela přináší upřesnění – automatické prodloužení zkušební doby o pracovní dny, kdy zaměstnanec:
- neodpracoval celou směnu z důvodu překážek v práci,
- čerpal dovolenou, nebo
- měl neomluvenou absenci.
Rozhodující jsou tak nově skutečné pracovní dny, na které připadaly směny. A o stejné pracovní dny se zkušební doby prodlužuje.
Co tyto změny znamenají v praxi?
Změny mají za cíl zvýšit flexibilitu pracovních vztahů a nabídnout oběma stranám větší prostor pro adaptaci a ověření vhodnosti pracovního poměru. Zaměstnavatelé získávají více času pro objektivní posouzení nového pracovníka a zaměstnanci mají větší prostor zhodnotit, zda jim daná práce vyhovuje.
Zároveň se posiluje právní jistota tím, že se automatické prodlužování zkušební doby staví najisto v zákoně – čímž se předejde nejasnostem a případným sporům mezi stranami.
Shrnutí
Flexinovela přináší významné změny v pracovněprávních vztazích – například úpravu výpovědní doby, prodloužení zkušební doby či garanci návratu zaměstnanců na stejné pracovní místo.
Přečtěte si i další díly seriálu o flexinovele:
- Flexinovela zákoníku práce I.: ukončení pracovního poměru – lhůty a dovolená
- Flexinovela zákoníku práce III.: pracovnělékařské prohlídky a programy podpory zdraví
- Flexinovela zákoníku práce IV.: rodičovská a děti
- Flexinovela zákoníku práce V.: práce mladistvých v létě
- Flexinovela zákoníku práce VI.: výpovědní doba
- Flexinovela zákoníku práce VII.: výpověď ze zdravotních důvodů
- Flexinovela zákoníku práce VIII.: mlčenlivost o mzdových podmínkách
- Flexinovela zákoníku práce IX.: mzda a mzdový výměr
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




