Revoluce v elektronizaci?
V současném světě skoro každý existuje prakticky nejméně dvakrát. A to ve své fyzické podobě, a potom jeho virtuální já, jakýsi otisk sebe samého v kyberprostoru, kterých může být bezpočet. Za současného překotného vývoje, přerodu společnosti ve společnost informační, elektronizace veřejné správy, je právě ono virtuální já čím dál tím více určující. Dle mého názoru „Bohužel“. Málokdo si však uvědomuje, že na rozdíl od naší fyzické entity, která prožívá neuvěřitelný rozkvět svobod, náš virtuální dvojník je stále velice limitován.
Jde stále jen o výtvor programovacího jazyka, složený ze střípků údajů, které se do kyberprostoru dostávají z velice rozličných zdrojů. Ochota komunikace s tímto naším já je pak mizivá, důvody jsou jasné, zatímco fyzická identita se krade velice těžko, virtuální identitu lze někomu odejmout bez jeho vědomí vcelku snadno, či snad vytvořit „mrtvou duši“- virtuální bytost bez fyzického základu. K plnému využití možností kyberprostoru je pak tedy nutná identifikace a autentizace zajištěna zabezpečujícími systémy, tedy systémy, které zaručí, že druhá strana je tím, za koho se vydává. Nejde samo sebou o převratný objev. Elektronizace veřejné správy probíhala více či méně v každé zemi, přechod od „papírového úřadování“ k formě využívající IT technologie se zdál logickým krokem pro využití technologického pokroku ke zjednodušení správy veřejných záležitostí. Problém nastával však ve chvíli, kdy měly tyto systémy komunikovat mezinárodně, každý postavený na jiné metodice, základu, uspořádání i principech fungování a každý s rozdílnou mírou zabezpečení. Bylo tedy třeba přijít s návrhem, který by reflektoval současné potřeby a komplexně upravoval nové pojetí autentizace elektronických forem právního jednání.
Vývoj a rozsah nařízení
První návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu vydala Evropská komise dne 4. června 2012. Toto nařízení, sestávající z 52 článků a 4 příloh, patří, jakožto jedno z dvanácti klíčových legislativních opatření Aktu o jednotném trhu mezi nejvýznamnější iniciativy v oblasti budování jednotného digitálního trhu a má za cíl zvýšit důvěryhodnost elektronických transakcí v rámci vnitřního trhu EU. Původní plán počítal s přijetím nařízení již v roce 2012, jeho kompromisní verze však vešla v celé Evropské unii v platnost až dne 17. září 2014. Nařízení bude použitelné od 1. července 2016 s tím, že jednotlivá ustanovení budou nabývat účinnosti postupně v období let 2016 – 2018. Státy jej musí implementovat do dvou let, tj. do 1. 7. 2016. Vzhledem ke zvolené právní formě, bude nařízení přímo aplikovatelné ve všech členských státech EU a bude tím zrušena stávající směrnice o elektronickém podpisu 1999/93/ES.
Nařízení bere v potaz celé spektrum služeb vytvářejících důvěru a reaguje tak na neustálý vývoj a stanovuje jejich podmínky a vlastnosti tak, aby byla posílena důvěryhodnost těchto služeb s cílem motivovat potencionální uživatele k jejich využívání, lze ho rozdělit podle působnosti na dvě klíčové oblasti a to na oblast elektronické identifikace a na oblast služeb vytvářejících důvěru.
Bude tedy možno využívat elektronickou identifikaci při přístupu k on-line službám kdekoliv na území EU. Dále však bude možno využívat i dalších služeb, jako např.:
- služby elektronického doporučeného doručování (e-Delivery), neboli informační systém datových schránek;
- služby pro uchovávání elektronických podpisů, pečetí nebo certifikátů souvisejících s těmito službami;
- služby pro vytváření, ověřování shody a ověřování platnosti certifikátů pro autentizaci internetových stránek (SSL certifikáty).
- Nově je také definován pojem elektronická pečeť, která zaručuje identitu právnické osoby.
- Legalizuje se definice elektronické značky a časových razítek, ve stávající směrnici 1999/93/EC zmíněny nebyly. Kvalifikovaná elektronická značka by měla zajistit právní domněnku, která zaručuje původ a integritu dat, s nimiž je spojena a kvalifikované časové razítko by mělo zajistit právní domněnku ohledně spolehlivosti časového okamžiku a integrity dat, se kterými je časové razítko spojeno.
- Nařízení se věnuje také problematice služby elektronického doručování, kde jsou opět definovány dvě verze – nekvalifikovaná a kvalifikovaná. Pro kvalifikovanou verzi služby jsou definovány podmínky, které služba musí splňovat, aby mohla být považována za kvalifikovanou.
Rozdělení na kvalifikovanou a nekvalifikovanou službu je zásadní. Původní návrh směrnice počítal s dohledem nad obojím, konečný text však nad nekvalifikovanými zavádí pouze monitoring, změn doznala také náhrada škody a důkazní břemeno, obecně se kompromisní řešení značně odchýlilo od původního vcelku striktního návrhu.
Přesto je toto nařízení nezbytné pro hospodářský a společenský rozvoj, neboť posiluje právní jistoty pro využívání elektronické důvěryhodné služby, ať se jedná o občany, soukromé společnosti či subjekty veřejného sektoru. Implementace tohoto nařízení bude však náročná, přinese s sebou nutnost změny legislativy (změnit bude nutné především stávající zákon č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu, také zákon č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi, i zákon č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě, či občanský zákoník, který dozná změn v komplikované úpravě právního jednání) a úprav některých stávajících informačních systémů veřejné správy. Již realizované systémy pro podporu elektronické identity v České republice bude nezbytné doplnit specializovanými systémy zprostředkovávajícími rozhraní pro propojení s obdobnými systémy v dalších členských zemích Evropské unie.
Do 15. září 2015 ještě musí Komise EU stanovit, co konkrétně obnáší tři úrovně „síly“ elektronické identifikace a co přesně musí zahrnovat požadavek na vzájemnou interoperabilitu národních systémů elektronické identifikace. Poté mohou členské státy přihlašovat svá řešení a ostatní členové je mohou začít uznávat. Po uplynutí tříleté doby se toto dobrovolné uznávání změní na povinnost, ovšem stále ještě s jednoročním odkladem.
Zdroje
- EUROSKOP, Další podpora internetových služeb ze strany Komise, Nařízení eIDAS vstoupilo v platnost, [8. 10. 2014] © 2005-14 Vláda České republiky, dostupné na: https://www.euroskop.cz/13/24734/clanek/informacni-spolecnost-v-zari-2014/
- Nařízení eIDAS bylo dne 28. srpna 2014 zveřejněno v Úředním věstníku EU, Odbor eGovernmentu, [2. 9. 2014] © 2014 Ministerstvo vnitra České republiky, dostupné na: http://www.mvcr.cz/clanek/elektronicky-podpis-dokumenty-narizeni-eidas-bylo-dne-28-srpna-2014-zverejneno-v-urednim-vestniku-eu.aspx?q=Y2hudW09MQ%3d%3d
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, EUR- Lex © European Union, 1998-2014, dostupné na: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=OJ:JOL_2014_257_R_0002
- ISVS.CZ, eIDAS má definitivní podobu, ČR to zatím neřeší, [2. 9. 2014] © 2001 - 2014 ADVICE.CZ s.r.o., dostupné na: http://www.isvs.cz/eidas-ma-definitivni-podobu-cr-zatim-neresi/
- HORÁČEK, Radek. Nařízení eIDAS aneb elektronická identifikace nezná hranice, odbor eGovermentu © 2014 Ministerstvo vnitra České republiky, dostupné na: http://www.egovernment.cz/mikulov/prezentace14/A/5.pdf
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



