Revoluce v elektronizaci?
V současném světě skoro každý existuje prakticky nejméně dvakrát. A to ve své fyzické podobě, a potom jeho virtuální já, jakýsi otisk sebe samého v kyberprostoru, kterých může být bezpočet. Za současného překotného vývoje, přerodu společnosti ve společnost informační, elektronizace veřejné správy, je právě ono virtuální já čím dál tím více určující. Dle mého názoru „Bohužel“. Málokdo si však uvědomuje, že na rozdíl od naší fyzické entity, která prožívá neuvěřitelný rozkvět svobod, náš virtuální dvojník je stále velice limitován.
Jde stále jen o výtvor programovacího jazyka, složený ze střípků údajů, které se do kyberprostoru dostávají z velice rozličných zdrojů. Ochota komunikace s tímto naším já je pak mizivá, důvody jsou jasné, zatímco fyzická identita se krade velice těžko, virtuální identitu lze někomu odejmout bez jeho vědomí vcelku snadno, či snad vytvořit „mrtvou duši“- virtuální bytost bez fyzického základu. K plnému využití možností kyberprostoru je pak tedy nutná identifikace a autentizace zajištěna zabezpečujícími systémy, tedy systémy, které zaručí, že druhá strana je tím, za koho se vydává. Nejde samo sebou o převratný objev. Elektronizace veřejné správy probíhala více či méně v každé zemi, přechod od „papírového úřadování“ k formě využívající IT technologie se zdál logickým krokem pro využití technologického pokroku ke zjednodušení správy veřejných záležitostí. Problém nastával však ve chvíli, kdy měly tyto systémy komunikovat mezinárodně, každý postavený na jiné metodice, základu, uspořádání i principech fungování a každý s rozdílnou mírou zabezpečení. Bylo tedy třeba přijít s návrhem, který by reflektoval současné potřeby a komplexně upravoval nové pojetí autentizace elektronických forem právního jednání.
Vývoj a rozsah nařízení
První návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu vydala Evropská komise dne 4. června 2012. Toto nařízení, sestávající z 52 článků a 4 příloh, patří, jakožto jedno z dvanácti klíčových legislativních opatření Aktu o jednotném trhu mezi nejvýznamnější iniciativy v oblasti budování jednotného digitálního trhu a má za cíl zvýšit důvěryhodnost elektronických transakcí v rámci vnitřního trhu EU. Původní plán počítal s přijetím nařízení již v roce 2012, jeho kompromisní verze však vešla v celé Evropské unii v platnost až dne 17. září 2014. Nařízení bude použitelné od 1. července 2016 s tím, že jednotlivá ustanovení budou nabývat účinnosti postupně v období let 2016 – 2018. Státy jej musí implementovat do dvou let, tj. do 1. 7. 2016. Vzhledem ke zvolené právní formě, bude nařízení přímo aplikovatelné ve všech členských státech EU a bude tím zrušena stávající směrnice o elektronickém podpisu 1999/93/ES.
Nařízení bere v potaz celé spektrum služeb vytvářejících důvěru a reaguje tak na neustálý vývoj a stanovuje jejich podmínky a vlastnosti tak, aby byla posílena důvěryhodnost těchto služeb s cílem motivovat potencionální uživatele k jejich využívání, lze ho rozdělit podle působnosti na dvě klíčové oblasti a to na oblast elektronické identifikace a na oblast služeb vytvářejících důvěru.
Bude tedy možno využívat elektronickou identifikaci při přístupu k on-line službám kdekoliv na území EU. Dále však bude možno využívat i dalších služeb, jako např.:
- služby elektronického doporučeného doručování (e-Delivery), neboli informační systém datových schránek;
- služby pro uchovávání elektronických podpisů, pečetí nebo certifikátů souvisejících s těmito službami;
- služby pro vytváření, ověřování shody a ověřování platnosti certifikátů pro autentizaci internetových stránek (SSL certifikáty).
- Nově je také definován pojem elektronická pečeť, která zaručuje identitu právnické osoby.
- Legalizuje se definice elektronické značky a časových razítek, ve stávající směrnici 1999/93/EC zmíněny nebyly. Kvalifikovaná elektronická značka by měla zajistit právní domněnku, která zaručuje původ a integritu dat, s nimiž je spojena a kvalifikované časové razítko by mělo zajistit právní domněnku ohledně spolehlivosti časového okamžiku a integrity dat, se kterými je časové razítko spojeno.
- Nařízení se věnuje také problematice služby elektronického doručování, kde jsou opět definovány dvě verze – nekvalifikovaná a kvalifikovaná. Pro kvalifikovanou verzi služby jsou definovány podmínky, které služba musí splňovat, aby mohla být považována za kvalifikovanou.
Rozdělení na kvalifikovanou a nekvalifikovanou službu je zásadní. Původní návrh směrnice počítal s dohledem nad obojím, konečný text však nad nekvalifikovanými zavádí pouze monitoring, změn doznala také náhrada škody a důkazní břemeno, obecně se kompromisní řešení značně odchýlilo od původního vcelku striktního návrhu.
Přesto je toto nařízení nezbytné pro hospodářský a společenský rozvoj, neboť posiluje právní jistoty pro využívání elektronické důvěryhodné služby, ať se jedná o občany, soukromé společnosti či subjekty veřejného sektoru. Implementace tohoto nařízení bude však náročná, přinese s sebou nutnost změny legislativy (změnit bude nutné především stávající zákon č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu, také zákon č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi, i zákon č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě, či občanský zákoník, který dozná změn v komplikované úpravě právního jednání) a úprav některých stávajících informačních systémů veřejné správy. Již realizované systémy pro podporu elektronické identity v České republice bude nezbytné doplnit specializovanými systémy zprostředkovávajícími rozhraní pro propojení s obdobnými systémy v dalších členských zemích Evropské unie.
Do 15. září 2015 ještě musí Komise EU stanovit, co konkrétně obnáší tři úrovně „síly“ elektronické identifikace a co přesně musí zahrnovat požadavek na vzájemnou interoperabilitu národních systémů elektronické identifikace. Poté mohou členské státy přihlašovat svá řešení a ostatní členové je mohou začít uznávat. Po uplynutí tříleté doby se toto dobrovolné uznávání změní na povinnost, ovšem stále ještě s jednoročním odkladem.
Zdroje
- EUROSKOP, Další podpora internetových služeb ze strany Komise, Nařízení eIDAS vstoupilo v platnost, [8. 10. 2014] © 2005-14 Vláda České republiky, dostupné na: https://www.euroskop.cz/13/24734/clanek/informacni-spolecnost-v-zari-2014/
- Nařízení eIDAS bylo dne 28. srpna 2014 zveřejněno v Úředním věstníku EU, Odbor eGovernmentu, [2. 9. 2014] © 2014 Ministerstvo vnitra České republiky, dostupné na: http://www.mvcr.cz/clanek/elektronicky-podpis-dokumenty-narizeni-eidas-bylo-dne-28-srpna-2014-zverejneno-v-urednim-vestniku-eu.aspx?q=Y2hudW09MQ%3d%3d
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, EUR- Lex © European Union, 1998-2014, dostupné na: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=OJ:JOL_2014_257_R_0002
- ISVS.CZ, eIDAS má definitivní podobu, ČR to zatím neřeší, [2. 9. 2014] © 2001 - 2014 ADVICE.CZ s.r.o., dostupné na: http://www.isvs.cz/eidas-ma-definitivni-podobu-cr-zatim-neresi/
- HORÁČEK, Radek. Nařízení eIDAS aneb elektronická identifikace nezná hranice, odbor eGovermentu © 2014 Ministerstvo vnitra České republiky, dostupné na: http://www.egovernment.cz/mikulov/prezentace14/A/5.pdf
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
