PUSA je pro každého, komu nejsou lidská práva lhostejná
V rámci Amnesty International Česká republika působí několik místních skupin a jednou z nich je Pražská univerzitní skupina Amnesty International neboli PUSA, jak jí říkáme. Vznikla 6. prosince 2010 díky iniciativě 4 studentů, kteří již v říjnu téhož roku začali přemýšlet o jejím založení inspirováni podobnými skupinami v západních zemích.
Letos tedy PUSA oslaví své čtvrté narozeniny, a ačkoli se to zdá jako krátká doba, stala se součástí našich životů a její členové se účastnili velmi zajímavých akcí či je sami přímo zorganizovali.
Kdo jsme
Jsme různorodá skupina od studentů medicíny, přes studenty politologie, práv či filozofie, až po studenty technických oborů. Mezi členy patří nejen studenti Univerzity Karlovy, ale i ČVUT či VŠE. Občas mezi nás zavítají i zakládající členové, kteří již školu ukončili.
Jelikož se během léta všichni rozutečeme do všech koutů země, scházíme se v průběhu akademického roku, což však nebrání tomu, aby se mnozí členové účastnili lidskoprávních akcí pořádaných v letních měsících. Pravidelné schůzky se konají jednou za dva týdny a kromě plánování akcí a happeningů píšeme urgentní apely.
Co je to urgentní apel?
Psaní apelů je jedním z nejjednodušších způsobů, jak se podílet na ochraně lidských práv již od roku 1973. Urgentní apely jsou dopisy za nespravedlivě vězněné či pronásledované lidi z celého světa. Případ konkrétního člověka je popsán na dvou stranách, na kterých je i doporučení, co napsat institucím a osobám odpovědným za jeho věznění či pronásledování. Než je případ přiřazen mezi urgentní apely, podléhá pečlivé kontrole Amnesty International, jejíž odborníci vyhodnotí závažnost situace a rozhodnou o vydání urgentního apelu.
Zde je třeba upozornit, že PUSA (stejně jako Amnesty International) je apolitická. Naše skupina usiluje o dodržování lidských práv bez ohledu na to, kdo je v dané zemi u moci. Psaní urgentních apelů je také čistě dobrovolné a žádný člen ani členka není nucen je psát a následně posílat.
Akce
PUSA pořádá nebo se účastní během roku mnoha akcí a jen je vypsat by vystačilo na několik stránek. Nový akademický rok zahajujeme Studentským jarmarkem, při kterém PUSA představuje svou činnost. Hlavní činností PUSA je seznamování studentů s tematikou lidských práv, organizování diskusí, promítání filmů, psaní petic a pořádání happeningů na podporu lidí po celém světě. Také jsme se účastnili prvního ročníku Studentského Majálesu a pevně věříme, že se to v příštích letech nezmění.
Jsme skupina sdružující lidi pocházející z akademického prostředí, proto PUSA pořádá také diskusní setkání nad problematikou lidských práv. V loňském akademickém roce se konala debata na půdě Právnické fakulty UK v Praze s názvem „Sport a lidská práva, patří k sobě?“, na které jsme přivítali zajímavé hosty z Českého rozhlasu, Amnesty International, pedagogické fakulty UK a Českého olympijského výboru. Ve skupině může přijít každý člen s nápadem na zajímavou akci. Jedním příkladem za všechny je členka, kterou zaujala problematika sexualizace ženského pohlaví v marketingu, a proto na toto téma uspořádala přednášku s diskuzí. Mezi pravidelné akce patří Romský týden, nabízející mimo jiné koncerty a debaty. V období kolem 10. prosince, tedy v den lidských práv se zapojujeme do celosvětové akce, kterou pořádá Amnesty International – Maraton psaní dopisů. Loni se v rámci Maratonu poslalo přes 2 miliony dopisů.
Ke skupině patří samozřejmě i zábava – akademický rok zakončujeme pravidelnou akcí „PUSA na pikniku“.
Kudy k nám?
Na schůzky jsou vítáni i ti, kdo se žádných akcí PUSA nezúčastnili, stačí sledovat náš web, na kterém naleznete pozvánky na akce a schůzky, nebo nás přímo kontaktujte.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




