Pět otázek pro Pavla Vetešníka
Listopadová konference Právo ve veřejné správě se kvapem blíží a účastníci se mohou těšit opět na zajímavé řečníky, mezi kterými se letos objeví JUDr. Pavel Vetešník, Ph.D. Pavel Vetešník pracuje na legislativním a právním odboru České národní banky, je členem pracovní komise pro veřejné právo Legislativní rady vlády, rozkladové komise Ministerstva vnitra a Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců. Podílel se také například na přípravě zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Na co se tedy můžete těšit?
V listopadu budete přednášet na dalším ročníku odborné konference Právo ve veřejné správě. Na co se mohou účastníci konference v rámci Vaší přednášky těšit?
V rámci přednášky bych se chtěl zaměřit na vymezení některých nových hmotně-právních a procesně-právních institutů, které můžou v aplikační praxi způsobovat problémy, na vymezení některých specifických odchylek v odpovědnosti za přestupky a v řízení o přestupcích provedených tzv. změnovým zákonem a na aktuální novelu zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, která reaguje právě na potřeby aplikační praxe.
Jste spoluautorem komentáře zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Jak byste zhodnotil rekodifikaci přestupkového práva po těch několika málo letech od účinnosti nových přestupkových zákonů? Lze vůbec už nyní činit nějaké závěry?
Rekodifikaci přestupkového práva hodnotím velmi pozitivně. Vzhledem ke skutečnosti, že při této rekodifikaci se vycházelo z předchozího zákona o přestupcích, z navazující judikatury a z aplikační praxe, došlo k přechodu na novou právní úpravu bez větších obtíží. Rekodifikací přestupkového práva tak došlo ke sjednocení právní úpravy odpovědnosti za přestupky fyzických osob a odpovědnosti za jiné správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob spolu s právní úpravou zvláštního řízení k uplatnění této odpovědnosti.
Jaké jsou nejpalčivější otázky / problémy týkající se aplikace nových přestupkových zákonů, které vyvstaly z dosavadní praxe?
Těch otázek či problémů je celá řada, jedná se zejména o časovou působnost zákona, aplikaci přechodných ustanovení, věcnou příslušnost k projednání přestupků či aplikaci nových hmotně-právních a procesně-právních institutů.
Existují v rámci přestupkového práva nějaké oblasti, případně konkrétní instituty, které by bylo podle Vás vhodné již nyní novelizovat?
Těchto oblastí je několik např. oblast stavění a přerušení promlčecí doby; oblast ochrany osob vystupujících v řízení; oblast zastoupení obecnými zmocněnci, kteří opětovně vystupují v řízení před správními orgány v různých věcech; oblast součinnosti správních orgánů; oblast vzdělání oprávněných úředních osob, které projednávají přestupky.
Plánují se nějaké novelizace přestupkových zákonů, příp. jsou nějaké již v legislativním procesu?
Tento týden byla do vlády předložena novela zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a novela některých dalších zákonů.
-52b012d5.png)
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



