Pět otázek pro Michala Vávru
O Michalu Vávrovi, advokátovi a soudním tlumočníkovi, by se dalo říci, že se vymyká běžné právní praxi. Mimo své profesní aktivity se věnuje i moderování právnických akcí, jako jsou Karlovarské právnické dny či kongres Právní prostor. V nejbližší době bude moderovat konferenci Právo ve veřejné správě. Co ho na právu a moderování tak baví?
Co si myslíte o přínosu PVVS, resp. o tématech konference?
Konferenci PVVS budu letos moderovat již potřetí. Letos však se dvěma změnami – poprvé půjde o jednodenní konferenci a poprvé budu také moderovat na domácí půdě, v Brně. Myslím, že témata konference jsou zvolena tak, aby v jednom dnu poskytla účastníkům v koncentrované podobě důležité informace z šesti různých právních soudků, což považuji za velmi dobrý model.
Co Vás jako advokáta a soudního tlumočníka přivedlo k moderování takovýchto konferencí?
Na obdobnou otázku jsem odpovídal již dříve. S moderováním jsem začal na Karlovarských právnických dnech jako její pravidelný účastník, kde si mne pořadatelé všimli zřejmě pro moji výřečnost, dobrou znalost němčiny atd. Tato činnost mne začala velmi bavit, což bylo zřejmě i vidět a tak si mě ve Varech našli pořadatelé konference Právní prostor a posléze i PVVS jako její veřejnoprávní sestry. Letos mi k těmto třem konferencím přibyly ještě Olomoucké právnické dny. Jako moderátor jsem „přinucen“ přečíst si všechny příspěvky, což mne pro moji advokátní praxi obohacuje. Letos jsem poprvé ve Varech přednesl i vlastní příspěvek na téma mých zkušeností v řízení před rakouskými soudy. Třeba se něčeho podobného dočkám i na některé z dalších konferencí, co moderuji.
Na jaké téma se těšíte v rámci konference nejvíce?
Z letošních témat se nejvíce těším závazkové právo dle NOZ od JUDr. Ondrejové a efektivní a transparentní veřejnou dražbu od referenta Stupky, protože jsou mé praxi nejbližší. Zajímavé jsou ale i ostatní příspěvky a vždycky je dobré, když si člověk vyslechne i něco, čím se úplně v praxi nezabývá.
Co osobně shledáváte za nejpalčivější (nejvýznamější) problém v rámci práva ve veřejné správě, reps. této problematiky?
Na tuto otázku odpovím oklikou po českých a rakouských cestách. Hodně cestuji po Česku i Rakousku. Vidím bohužel stále diametrálně odlišný postup ve stavbě silnic a dálnic na obou stranách hranice. Jsem toho názoru, že k tomu přispívá i nedostatečná úprava zadávání veřejných zakázek resp. způsob její realizace v praxi.
Existuje něco, čím byste rád k tématu konference přispěl?
Rád bych ke konferenci přispěl tím, že rozproudím diskusi k přednášeným tématům a snad i trochou vtipu a moudra právnického řemesla.
Další články
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.
Když rodiče válčí a algoritmus nečeká, aneb právní past v novém přijímacím řízení na střední školy
Elektronizace přijímacího řízení na střední školy a zavedení informačního systému o přijímacím řízení (DiPSY) slibovaly konec administrativního chaosu, ředitelům středních škol však přinesly i zcela nové procesní pasti. Jak má ředitel střední školy jako správní orgán postupovat, když se rozvedení rodiče neshodnou na výběru střední školy pro jejich potomka?
Když ve firmě zazvoní policie: Návštěva nemusí znamenat průšvih, fatální jsou ale chyby v první minutě
Žádost o součinnost, nebo osobní návštěva policejního orgánu. Pro většinu podnikatelů a manažerů jde o extrémně stresující situaci. Znamená zájem policie automaticky konec podnikání, nebo jde o běžnou praxi? A jak reagovat, pokud policisté požadují firemní e-maily nebo přístup do výroby? Jak mám jako majitel firmy správně postupovat?
Mentoring Žen v právu: První ročník ukázal, že sdílení zkušeností je potřeba. A chystá se pokračování
Jak se rozhodnout, kterým směrem se v právnické profesi vydat? Jak získat větší jistotu ve vlastní schopnosti? Jak skloubit kariéru s osobním životem? A s kým o těchto otázkách otevřeně mluvit? Právě potřeba podpory, sdílení zkušeností a vzájemné inspirace stála u zrodu mentoringového programu iniciativy Ženy v právu.
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
