JUDr. Jakub Hollmann Ph.D.

Popularita nadačních fondů a četnost jejich využití v současnosti stále roste. Jednou z příčin tohoto jevu je neodmyslitelně demografický a socioekonomický vývoj a s ním související výzvy a otázky týkající se správy majetku, jeho ochrany a mezigeneračního předání, které přináší.

Institut svěřenského a nadačního fondu patří k významným právním nástrojům využívaným ke správě majetku. Každý z těchto institutů zpravidla sleduje zajištění ochrany majetku, nastavení jeho mezigeneračního předání, jasné stanovení pravidel pro plnění obmyšleným či zajištění celistvosti majetku a zabránění jeho rozdrobení do budoucna. Oba tyto nástroje jsou vnímány jako velmi podobné, nicméně se od sebe liší zejména svou povahou, vnitřní strukturou, mírou kontroly, případně i účelem, pro který mohou být využívány.

Český právní řád nabízí řadu nástrojů, které slouží k přechodu majetku z původního vlastníka na jeho nástupce. Nejběžnějším nástrojem, prostřednictvím kterého lze přechod majetku uskutečnit, a ke kterému se nejčastěji mnozí z nás obrací, je závěť.

V dalším díle našeho seriálu se zaměříme na téma správy majetku v mezinárodním kontextu. S globalizací a vzrůstající mobilitou obyvatelstva nabírá tento aspekt správy majetku na stále větším významu. Znalost zahraničních forem správy majetku umožňuje nabídnout zakladatelům širší paletu nástrojů, které jsou schopné naplnit jejich záměry a potřeby včetně zajištění odpovídající diverzifikace rizik.

V uplynulých šesti měsících jsme se postupně zaměřili na téma svěřenských fondů, které jsou nejčastěji využívaným nástrojem sloužícím ke správě soukromého majetku v České republice, kdy jejich počet dosahuje téměř pěti tisíc. V následujícím pokračování našeho seriálu se na téma správy majetku podíváme s drobným odstupem a představíme si další nástroje, které jsou využívány ke správě (nejen) rodinného majetku.

V dalším díle našeho seriálu se zaměříme na téma zřízení, vzniku a následného zániku svěřenského fondu. Postupně bude rozebrán proces zřízení a vzniku svěřenského fondu, a to včetně rozlišení svěřenského fondu zřízeného inter vivos a mortis causa.

V prvním díle tohoto seriálu jsme se zaměřili na vymezení svěřenského fondu. V tomto se budeme věnovat jeho původu, vývoji a komparaci českého svěřenského fondu se zahraničními alternativami.

Svěřenský fond se pomalu, ale jistě stává etablovaným nástrojem pro účely správy majetku a navazuje tak na zahraniční trusty a trust-like entity, které se těší dlouhodobé oblibě. V úvodním článku tohoto seriálu se zaměříme na vymezení svěřenského fondu, otázku jeho právní osobnosti, jednání za fond a jednotlivé typy svěřenských fondů.

Vláda ČR schválila 1. června 2020 návrh zákona o evidenci skutečných majitelů (dále jen „ZESM“), který byl dne 20. října 2020 spolu s pozměňovacími návrhy předán do závěrečného kola schvalování Poslaneckou sněmovnou. Česká republika tímto učinila první krok k transpozici tzv. 5. AML směrnice [1].