Do Česka přichází nová úprava veřejných zakázek
Nový zákon o zadávání veřejných zakázek přináší zadavateli větší volnost při zadávání a dodavatelům uvolnění upjatého formalismu. Dne 1. října 2016 nabyde účinnosti dlouho připravovaný zákon o zadávání veřejných zakázek, který do českého právního řádu transponuje evropské zadávací směrnice.
Se zákonem přichází určité uvolnění dosavadního (leckdy) přepjatého formalismu. Zadavatel nebude do budoucna tolik svázán při posuzování kvalifikace uchazečů nebo při zadávání víceprací. Zároveň se rozšiřuje okruh důvodů, pro které je zadavatel oprávněn vyloučit uchazeče ze zadávacího řízení. Zadavatel tak bude oprávněn flexibilněji reagovat na průběh zadávacího řízení a rozhodovat nejen na základě předložené nabídkové dokumentace, ale také na základě své širší znalosti jednotlivých uchazečů.
Nová úprava zahrnuje řadu menších či větších změn, základní struktura zadávacího řízení však zůstává nezměněna. Dosavadní zkušenosti se zadáváním veřejných zakázek tak bude možné uplatnit také za účinnosti nové právní úpravy.
Mezi nejvýznamnější změny patří následující:
- Zadavatel bude oprávněn požadovat doplnění nabídkové dokumentace o „údaje, doklady vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení“.
- Případné formální nedostatky při přípravě nabídkové dokumentace tak nemusí jako doposud vést k „automatickému“ vyloučení ze zadávacího řízení, což lze považovat za významný posun dopředu. S uvolněním pravidel však přichází také větší možnost zneužití ve prospěch vybraných uchazečů.
- Zadavatel bude oprávněn rozšířit předmět plnění smlouvy o veřejné zakázce o 10 % z hodnoty původní zakázky (15 % u stavebních prací), aniž by v této souvislosti vedl zadávací řízení (tzv. vícepráce). Doposud vyžadovalo každé (i nepatrné) rozšíření předmětu veřejné zakázky provedení formálního zadávacího řízení (nejčastěji jednacího řízení bez uveřejnění).
- Původní veřejnou zakázku pak půjde rozšířit až o 50 %, pokud budou splněny zákonem definované podmínky. Zadavatel tak bude moct při plnění předmětu veřejné zakázky flexibilněji reagovat na nečekané překážky, což představuje zejména v oblasti stavebních zakázek vítanou změnu.
Pouze praxe však ukáže, zda nový přístup povede k „lepšímu“ zadávání a vyšší kvalitě za rozumnou cenu, nebo větší manipulaci v neprospěch rovné veřejné soutěže.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: david.fechtner@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
