Do Česka přichází nová úprava veřejných zakázek
Nový zákon o zadávání veřejných zakázek přináší zadavateli větší volnost při zadávání a dodavatelům uvolnění upjatého formalismu. Dne 1. října 2016 nabyde účinnosti dlouho připravovaný zákon o zadávání veřejných zakázek, který do českého právního řádu transponuje evropské zadávací směrnice.
Se zákonem přichází určité uvolnění dosavadního (leckdy) přepjatého formalismu. Zadavatel nebude do budoucna tolik svázán při posuzování kvalifikace uchazečů nebo při zadávání víceprací. Zároveň se rozšiřuje okruh důvodů, pro které je zadavatel oprávněn vyloučit uchazeče ze zadávacího řízení. Zadavatel tak bude oprávněn flexibilněji reagovat na průběh zadávacího řízení a rozhodovat nejen na základě předložené nabídkové dokumentace, ale také na základě své širší znalosti jednotlivých uchazečů.
Nová úprava zahrnuje řadu menších či větších změn, základní struktura zadávacího řízení však zůstává nezměněna. Dosavadní zkušenosti se zadáváním veřejných zakázek tak bude možné uplatnit také za účinnosti nové právní úpravy.
Mezi nejvýznamnější změny patří následující:
- Zadavatel bude oprávněn požadovat doplnění nabídkové dokumentace o „údaje, doklady vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení“.
- Případné formální nedostatky při přípravě nabídkové dokumentace tak nemusí jako doposud vést k „automatickému“ vyloučení ze zadávacího řízení, což lze považovat za významný posun dopředu. S uvolněním pravidel však přichází také větší možnost zneužití ve prospěch vybraných uchazečů.
- Zadavatel bude oprávněn rozšířit předmět plnění smlouvy o veřejné zakázce o 10 % z hodnoty původní zakázky (15 % u stavebních prací), aniž by v této souvislosti vedl zadávací řízení (tzv. vícepráce). Doposud vyžadovalo každé (i nepatrné) rozšíření předmětu veřejné zakázky provedení formálního zadávacího řízení (nejčastěji jednacího řízení bez uveřejnění).
- Původní veřejnou zakázku pak půjde rozšířit až o 50 %, pokud budou splněny zákonem definované podmínky. Zadavatel tak bude moct při plnění předmětu veřejné zakázky flexibilněji reagovat na nečekané překážky, což představuje zejména v oblasti stavebních zakázek vítanou změnu.
Pouze praxe však ukáže, zda nový přístup povede k „lepšímu“ zadávání a vyšší kvalitě za rozumnou cenu, nebo větší manipulaci v neprospěch rovné veřejné soutěže.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: david.fechtner@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



