Založení s.r.o. ve střední Evropě
V České republice lze společnost s ručením omezeným založit ve srovnání s ostatními zeměmi střední Evropy velmi levně. Vyplynulo to ze srovnávací studie poradenské společnosti Accace, která pro své zákazníky zakládá firmy v Česku, Slovensku, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Ukrajině.
Poplatek za zápis nové s. r. o. do obchodního rejstříku vyjde v České republice na 2700 korun, v Maďarsku nebo na Slovensku je to v přepočtu asi 9000 korun. Nejméně zaplatí začínající podnikatelé na Ukrajině – v přepočtu necelé čtyři stovky.
Od roku 2014 je navíc možné v České republice založit s.r.o. se základním kapitálem v minimální výši pouhé jedné koruny. Z výše jmenovaných zemí s jednou korunou v kapse obstojíte již jen na Ukrajině. Například v Maďarsku je třeba vložit do dvou až tří let kapitál ve výši téměř 260 tisíc korun.
Průměrná je v Česku doba, za kterou lze stihnout registraci „eseróčka“. Dle právních poradců z Accace to trvá přibližně deset pracovních dní, což je srovnatelné se Slovenskem nebo Maďarskem.
Kratší je tato procedura například v Rumunsku, kde společnost zapíšete do obchodního rejstříku během tří dnů. V Polsku existuje možnost založit s.r.o. přes internet během dvou až tří dní, ale jedině prostřednictvím standardizovaných dokumentů. Offline procedura trvá i dva týdny.
Kompletní srovnání podmínek pro zakládání společností s ručením omezeným v Česku, Slovensku, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Ukrajině najdete v přiložené srovnávací studii zde.
Další články
Tachografy v dodávkách: nová pravidla od července 2026
Dlouho spíše okrajové téma tachografů u lehkých užitkových vozidel se od 1. 7. 2026 stalo praktickou otázkou pro řadu společností, které používají dodávky při přeshraniční přepravě zboží.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
