Založení s.r.o. ve střední Evropě
V České republice lze společnost s ručením omezeným založit ve srovnání s ostatními zeměmi střední Evropy velmi levně. Vyplynulo to ze srovnávací studie poradenské společnosti Accace, která pro své zákazníky zakládá firmy v Česku, Slovensku, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Ukrajině.
Poplatek za zápis nové s. r. o. do obchodního rejstříku vyjde v České republice na 2700 korun, v Maďarsku nebo na Slovensku je to v přepočtu asi 9000 korun. Nejméně zaplatí začínající podnikatelé na Ukrajině – v přepočtu necelé čtyři stovky.
Od roku 2014 je navíc možné v České republice založit s.r.o. se základním kapitálem v minimální výši pouhé jedné koruny. Z výše jmenovaných zemí s jednou korunou v kapse obstojíte již jen na Ukrajině. Například v Maďarsku je třeba vložit do dvou až tří let kapitál ve výši téměř 260 tisíc korun.
Průměrná je v Česku doba, za kterou lze stihnout registraci „eseróčka“. Dle právních poradců z Accace to trvá přibližně deset pracovních dní, což je srovnatelné se Slovenskem nebo Maďarskem.
Kratší je tato procedura například v Rumunsku, kde společnost zapíšete do obchodního rejstříku během tří dnů. V Polsku existuje možnost založit s.r.o. přes internet během dvou až tří dní, ale jedině prostřednictvím standardizovaných dokumentů. Offline procedura trvá i dva týdny.
Kompletní srovnání podmínek pro zakládání společností s ručením omezeným v Česku, Slovensku, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Ukrajině najdete v přiložené srovnávací studii zde.
Další články
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
