Veřejné zakázky od roku 2016
Počátkem října tohoto roku předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vládě upravené znění legislativního návrhu nového zákona o veřejných zakázkách (ZVZ). Příprava zákona, který by měl nejpozději dne 18. dubna 2016 nahradit stávající ZVZ (zákon č. 137/2006 Sb.) a zákon o koncesních smlouvách a koncesním řízení (zákon č. 139/2006 Sb.), se tak dostává do své finální fáze.
Nelze zcela vyloučit, že návrh zákona dozná v rámci legislativního procesu dalších změn. Případné změny by se však již neměly týkat principů nového zákona.
Nový ZVZ by měl být zejména stručný a přehledný. Zadavatel by měl být vždy schopen realizovat veřejné zakázky vlastními silami. MMR se za tímto účelem zavázalo k rozsáhlé metodické podpoře. Metodika MMR bude nový zákon nejen „dotvářet“, ale její součástí bude také průvodce postupy před zahájením zadávacího řízení (tato otázka je současným ZVZ z velké části neřešena) a po jeho skončení. Nedílnou součástí nové metodiky by měly být také šablony zadávací dokumentace pro jednotlivá řízení. Aplikací nové metodiky má dojít nejen k úspoře veřejných prostředků (absence potřeby externích poradců), ale také ke zvýšení právní jistoty v průběhu zadávacího řízení. Postup dle nové metodiky by měl být totiž zárukou jednání v souladu s novým ZVZ.
Z novinek, které by měl nový ZVZ přinést, lze zmínit například následující:
- zadavatel bude mít právo vyloučit uchazeče o veřejnou zakázku, který se v posledních třech letech dopustil vůči veřejnému zadavateli závažných nebo trvalých pochybení;
- zadavatel bude moci předem určit, jakou nabídkovou cenu bude považovat za mimořádně nízkou;
- dodavatelé budou oprávněni doplnit již podané nabídky o chybějící údaje, dokumenty nebo vzorky, které nejsou předmětem hodnocení.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: david.fechtner@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




