ÚOHS chce zasahovat i tam, kde nikdo neporušil zákon
V našem předchozím příspěvku jsme shrnuli šíři změn, které oznámil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) na zářijovém setkání s Komisí pro hospodářskou soutěž ICC. Rozsah plánů byl překvapivý – od zvýšení notifikačních prahů a nového call-in modelu u kontroly fúzí přes osobní odpovědnost jednotlivců až po dohody na trhu práce a dawn raidy. Tento příspěvek je prvním ze série textů, ve kterých se zaměříme na jednotlivá témata. Začínáme novelou zákona o ochraně hospodářské soutěže, kterou ÚOHS označil za stěžejní pro svou budoucí činnost a která má přinést nový soutěžní nástroje (New Competition Tool, NCT).
Připomeňme si, co je NCT?
NCT má dát ÚOHS pravomoc zasáhnout i na trzích, kde nebylo prokázáno porušení soutěžního práva. Základní myšlenka zní: některé trhy mohou selhávat svou strukturou či dynamikou, aniž by docházelo k nezákonnému jednání (kartelu či zneužití dominance).
Nový návrh se od původní verze NCT z loňského roku liší v několika ohledech:
- Zavedení pojmu „tržní selhání“: Jedná se o právní koncept, který má pokrýt situace jako je tichá koluze, market tipping či strukturální dominance i bez prokázaného deliktu.
- Rychlost: Řízení má být ukončeno do jednoho roku (místo až čtyř let). Jeho výsledkem by bylo vydání opatření obecné povahy stanovující opatření k nápravě tržního selhání.
- Rozsah opatření: ÚOHS by mohl uložit nejen behaviorální opatření, ale i strukturální (zejména povinný odprodej části soutěžitele). Ta by měla ale nastoupit pouze v případě neúčinnosti behaviorálních opatření.
- Širší působnost: Nově by byly zahrnuty i regulované sektory jako telekomunikace, energetika či bankovnictví.
Legislativní proces by měl být zahájen na začátku roku 2026 jako součást širší novely všech zákonů pod dohledem ÚOHS.
Možné problémy pro soutěžitele
Ačkoli je cílem NCT zvýšit pružnost a efektivitu trhů, pro soutěžitele by přinesl řadu nových rizik:
- Právní nejistota: Pojem „tržní selhání“ je velmi vágní. Soutěžitelé budou jen obtížně předvídat, kdy a proč by jejich trh mohl spadnout do hledáčku ÚOHS. To ztěžuje plánování i nastavení compliance.
- Riziko zásadních zásahů: Strukturální opatření (povinný odprodej části soutěžitele) jdou výrazně za rámec běžného prosazování soutěžního práva. I když mají být až „poslední možností“, jejich samotná dostupnost představuje novou úroveň regulatorního rizika.
- Překryv s regulátory: Soutěžitelé v odvětvích jako telekomunikace, energetika nebo bankovnictví mohou čelit dvojí regulaci: ze strany sektorového regulátora a ÚOHS. Rozdílné pohledy či nekoordinovaná opatření jsou reálnou hrozbou.
- Širší vyšetřovací pravomoci: ÚOHS by nově neměl k dispozici jen sektorová šetření, ale také další nástroje – tzv. tržní sledování a tržní šetření. Tyto mechanismy by umožnily využívat i invazivní prostředky, například žádosti o informace a podklady, a v případě tržních šetření dokonce i dawn raidy. Podstatné je, že k jejich použití by nebylo nutné mít podezření na konkrétní porušení soutěžního práva. V praxi to tedy pro soutěžitele může znamenat více žádostí o informace a více dawn raidů – i v situacích, kdy není zřejmý konkrétní delikt. tedy více nákladů a zásahů do jejich podnikání.
- Přenesení odpovědnosti: ÚOHS podle avizovaného návrhu NCT chce umožnit soutěžitelům nabídnout dobrovolné závazky (čímž by předešli vydání opatření obecné povahy). To ale v praxi znamená, že řešení problémů na trhu se přesune na ně samotné. To může vést ke složitým jednáním a dodatečným nákladům.
Komentář
NCT představuje zásadní posun v soutěžní politice, jak ji známe : soutěžní právo se nebude omezovat jen na postihování protiprávního jednání, ale může fungovat také jako politický nástroj k „přetváření“ trhů.
Pro soutěžitele to znamená, že pouhá compliance už nemusí stačit. I soutěžitelé, kteří právo plně dodržují, se mohou stát cílem, pokud ÚOHS usoudí, že jejich trh „selhává“.
Zvlášť citlivé budou trhy koncentrované či dynamické – ať už jde o tradiční síťová odvětví nebo digitální platformy. Pro tyto firmy NCT představuje nový rozměr regulatorního rizika, se kterým bude nutné počítat při investicích, fúzích a akvizicích i dlouhodobém strategickém plánování.
_
_
Další články
Rozhovor: Monika Novotná, předsedkyně České advokátní komory
JUDr. Monika Novotná, partnerka advokátní kanceláře Rödl & Partner, patří mezi nejvýraznější postavy současné české advokacie. V říjnu 2025 se stala historicky první ženou zvolenou do čela České advokátní komory. Se svým příspěvkem na téma Právní ochrana důvěrnosti komunikace advokáta a klienta v kontextu rozsudku ESLP ve věci Černý a ostatní proti České republice vystoupí již tento týden na Kongresu Právní prostor.
Posledních pár dní na podání daňového přiznání. Kde se nejčastěji chybuje a jak tomu předejít
Poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání elektronicky, zbývá čas už jen do pondělí 4. května. Jde zejména o OSVČ, povinnost se ovšem týká i některých zaměstnanců. Řada poplatníků přitom každý rok opakuje stejné přešlapy, které mohou vést k doměření daně, pokutám nebo zbytečným komplikacím s finančním úřadem.
Nová pravidla pro úhradu vakcín: když vyšší spotřeba vede k úsporám na celospolečenské úrovni
Od 1. ledna 2026 vstoupila v účinnost novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která zavádí zcela nový režim pro úhradu léčivých přípravků obsahujících očkovací látky a monoklonální protilátky určené k profylaxi (dále jen „vakcíny"). Nově bude rozhodování o výši a podmínkách úhrady vakcín probíhat ve správním řízení, které povede Státní ústav pro kontrolu léčiv. Do rozhodovacího procesu se zapojí také Ministerstvo zdravotnictví a jeho speciální poradní orgán.
Kdo posuzuje žádost o azyl? Ústavní soud koriguje praxi obecných soudů při výkonu trestu vyhoštění
Ústavní soud vymezil jasné hranice mezi pravomocemi soudů a správních orgánů v případech, kdy se trest vyhoštění střetává se žádostí o mezinárodní ochranu. Připomněl, že o azylu rozhoduje výhradně Ministerstvo vnitra a že vyhoštění začíná až jeho skutečným provedením. Nález tak zásadně mění pohled na střet trestního řízení a mezinárodní ochrany.
Elektrokoloběžky v silničním provozu
Elektrokoloběžky se v posledních letech staly zcela běžnou součástí silničního provozu. Jejich majitelé je používají k vlastnímu transportu jak mezi blízkými obcemi například při každodenním dojíždění do zaměstnání, tak především ve městech. Tam často využívají služeb poskytovaných subjekty nabízejícími tzv. sdílení elektrokoloběžek. S tím vším se samozřejmě pojí účast těchto elektrokoloběžek v provozu na pozemních komunikacích.




