Stravenkový paušál a jednatel společnosti
V souvislosti s nově zavedeným peněžitým příspěvkem na stravování neboli stravenkovým paušálem (dále jen „stravenkový paušál“) vyvstává dle našeho názoru i zajímavá otázka, nakolik může tento příspěvek za shodných podmínek jako zaměstnanec čerpat i člen orgánu právnické osoby, jež není ke společnosti v pracovním poměru (dále jen „jednatel“).
Nejprve několik obecných informací ke stravenkovému paušálu.
Nyní je u zaměstnavatele stravenkový paušál daňově uznatelným výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Shodně jako u stravenek zůstává daňově uznatelný základ až do výše 55 % ceny jídla za jednu směnu, avšak oproti stravenkám zaměstnavatel vyplácí stravenkový paušál zaměstnanci přímo se mzdou či s platem.
Na straně zaměstnance pak je paušál osvobozen od daně z příjmů fyzických osob a nevstupuje do vyměřovacích základů pro odvod sociálního a zdravotního pojištění.
Aby se jednalo o daňově a odvodově zvýhodněný stravenkový paušál, musí být poskytnut na jednu směnu v souladu s ustanovením § 78 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, tj. maximálně do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin dle § 176 zákoníku práce a dle ustanovení vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí č. 589/2020 Sb. (pro rok 2021 se jedná o částku 108,- Kč). Tomu aktuálně odpovídá stravenkový paušál ve výši až 75,60 Kč za jednu směnu.
U jednatele však nastává složitější situace. Současné znění zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP”), zejména pak ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP, které stanovuje možnost osvobození od daně z příjmů v tam definovaných případech nově obsahuje odkaz na směny stanovené zákoníkem práce. V souvislosti s tím je nejasné, zda z pohledu společnosti má být stravenkový paušál daňově uznatelný výdaj v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP. Jednatelé totiž běžně na směny nepracují.
Jeden z možných výkladů ve věci by mohl být ve smyslu, že jednateli je nutno vždy dodaňovat stravenkový paušál, který mu společnost poskytuje, a to z důvodu, že jednatel svou funkci nevykonává ve smyslu závislé práce dle zákoníku práce, a nelze na něj tudíž vztáhnout ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP o osvobození od daně z příjmů. Současně dle tohoto výkladu je také nejednoznačné, zda lze pro společnost vůbec využít pro daňovou uznatelnost stravenkového paušálu ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP.
Domníváme se však, že v této věci máme možnost použít i jinou, pro jednatele i společnost výhodnější cestu výkladu, aby bylo možné jednateli poskytovat stravenkový paušál za stejných daňových podmínek jako „běžným“ zaměstnancům.
Společnost vždy musí dodržet ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, aby pro ni bylo možné brát stravenkový paušál jako daňově uznatelný výdaj. Za předpokladu, že smlouva o výkonu funkce jednatele bude obsahovat ustanovení o pracovní době, resp. rozdělení výkonu jeho funkce do směn v souladu s příslušnými ustanoveními zákoníku práce (což není úplně běžné, ale domníváme se, že tomu tak být může), existence takového ustanovení v příslušné smlouvě pak dle našeho názoru bude dostačovat k tomu, aby mohl i jednatel čerpat stravenkový paušál bez dodaňování za stejných podmínek jako zaměstnanci dle ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP.
Pojmem „směna“ se pak podle § 78 odst. 1 písm. c) zákoníku práce rozumí „část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat”.
Je-li takto možné jednateli vymezit určité části pracovní doby, tedy směny, a následně je evidovat např. evidencí docházky či obdobným systémem, pak stravenkový paušál poskytnutý jednateli společnosti lze uplatnit jako daňový výdaj (náklad), pokud přítomnost jednatele v práci během vymezené části pracovní doby trvá alespoň 3 hodiny.
V opačném případě, tj. bez vymezení určité části pracovní doby, stravenkový paušál na straně společnosti daňově uznatelným výdajem (nákladem) není, neboť v takovém případě není možné posoudit naplnění uvedené podmínky přítomnosti v práci.
Náš výklad podporuje nejen definice příjmů ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 ZDP a definice zaměstnance dle § 6 odst. 2 ZDP, kam spadá mj. i jednatel, ale i Generální finanční ředitelství. To se vyjádřilo obdobně v konkrétní odpovědi na dotaz týkající se event. dodaňování stravenkového paušálu u jednatelů.
Domníváme se, že výše uvedené stojí za to vzít v potaz, protože i v případě jednatele by byla škoda připravit se o výhody, jež tato nová právní úprava přináší.
Další články
EUDAMED: Jednotná databáze mění pravidla hry na trhu zdravotnických prostředků
Evropská databáze zdravotnických prostředků EUDAMED je jednou z nejvýznamnějších novinek, které přináší nařízení o zdravotnických prostředcích (MDR) a nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (IVDR).
Sloučení kontrolní agendy krajských státních zastupitelství jako cesta k zachování menších okresních státních zastupitelství
Justice čelí zahlcení. Zatímco ministerstvo plánuje velkou reformu soudů až na rok 2028, efektivnějších úřadů a obřích úspor lze dosáhnout okamžitě. Stačí sloučit dozor a dohled na krajích. Má to však háček: nejdříve musíme utnout bezbřehý instanční dohled, ze kterého se v éře umělé inteligence stal nástroj šikanózních stěžovatelů a anonymů z internetu. Pokud systém nezačne podněty přísně filtrovat, zkolabuje a poškodí ty, kteří pomoc státu skutečně potřebují.
Přelomové rozhodnutí německého soudu k odpovědnosti za výroky AI chatbotů
Dne 12. května 2026 vydal Oberlandesgericht Hamm rozsudek, který představuje zásadní mezník v oblasti přičitatelnosti jednání systémů umělé inteligence podnikatelským subjektům. V rozhodnutí se soud zabýval otázkou, zda může podnik nést odpovědnost za nepravdivé informace generované jeho AI chatbotem, a to i v situaci, kdy k poskytnutí těchto informací nedošlo na základě jeho pokynu a chatbot byl původně trénován na správných údajích.
Rušíte dovolenou kvůli bezpečnostní situaci? Ne vždy máte nárok na vrácení peněz
Geopolitická situace ve světě dokáže změnit plány během okamžiku. Ozbrojené konflikty, teroristické útoky, masové nepokoje nebo náhlé uzavření vzdušného prostoru mohou vést ke zrušení celé dovolené ještě před odletem. V takových situacích může být poměrně matoucí, kdy vzniká nárok na vrácení peněz za letenky, ubytování i zaplacené služby.
Předkupní právo k nemovitosti
Za jakých podmínek předkupní právo vzniká a jaká jsou jeho specifika? V tomto článku bychom se zaměřili na institut předkupního práva k nemovitostem.




