Po skončení funkce odpovědnost jednatele nekončí
Podle závěrů Nejvyššího soudu odpovídají jednatelé za jednání jménem společnosti po svém odvolání z funkce podle stejných kritérií, jaká platila po dobu výkonu jejich funkce. Není přitom rozhodné, zda o ukončení funkce věděli či nikoliv. Stejný závěr dopadne na situace, kdy se jednatel své funkce vzdal.
Nejvyšší soud České republiky zaujal ve svém rozsudku ze dne 29. 3. 2017 (sp. zn. 29 Cdo 4095/2016) stanovisko k otázce, jaká kritéria odpovědnosti platí pro jednatele, kteří jednají jménem společnosti ještě po svém odvolání z funkce.
Podle názoru Nejvyššího soudu se v daném rozsahu neuplatní ku prospěchu jednatele ohledně odpovědnosti žádná úleva. Jednatel, který i po svém odvolání vystupuje jako jednatel společnosti a právně jedná jejím jménem, odpovídá společnosti za škody tím způsobené podle stejných kritérií, jako v době výkonu funkce, tj. odpovídá v případě, že svým jednáním porušil povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře.
Pro posouzení odpovědnosti není v takovém případě dle názoru Nejvyššího soudu podstatné, zda jednatel při daném právním jednání pouze nevěděl o svém odvolání (neboť k odvolání jednatele může jak známo dojít bez jeho vědomí), nebo tohoto odvolání naopak nedbal záměrně. V logické návaznosti je pak nutné aplikovat tento rozsudek také na případy, kdy se jednatel sám vzdá své funkce. Jednatel se tak nemůže zbavit své odpovědnosti tím, že se dovolá svého odvolání. Naopak je rozhodující ten právní stav, který v právním styku bývalý jednatel udává, když se i po svém odvolání prezentuje jako jednatel společnosti.
Přestože se tento rozsudek týkal právní úpravy platné před 1. 1. 2014, je vzhledem k věcné i zájmové shodě možné očekávat, že se za účelem ochrany společnosti a jejích věřitelů tento judikatorní názor prosadí i podle platné právní úpravy.
Vzhledem k tomu, že český zákon o obchodních korporacích stanoví u prokuristů při porušení péče řádného hospodáře v zásadě stejná kritéria odpovědnosti jako u jednatelů, bude třeba závěry Nejvyššího soudu odpovídajícím způsobem aplikovat také na prokuristy.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: peter.maysenholder@bnt.eu
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
