Po skončení funkce odpovědnost jednatele nekončí
Podle závěrů Nejvyššího soudu odpovídají jednatelé za jednání jménem společnosti po svém odvolání z funkce podle stejných kritérií, jaká platila po dobu výkonu jejich funkce. Není přitom rozhodné, zda o ukončení funkce věděli či nikoliv. Stejný závěr dopadne na situace, kdy se jednatel své funkce vzdal.
Nejvyšší soud České republiky zaujal ve svém rozsudku ze dne 29. 3. 2017 (sp. zn. 29 Cdo 4095/2016) stanovisko k otázce, jaká kritéria odpovědnosti platí pro jednatele, kteří jednají jménem společnosti ještě po svém odvolání z funkce.
Podle názoru Nejvyššího soudu se v daném rozsahu neuplatní ku prospěchu jednatele ohledně odpovědnosti žádná úleva. Jednatel, který i po svém odvolání vystupuje jako jednatel společnosti a právně jedná jejím jménem, odpovídá společnosti za škody tím způsobené podle stejných kritérií, jako v době výkonu funkce, tj. odpovídá v případě, že svým jednáním porušil povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře.
Pro posouzení odpovědnosti není v takovém případě dle názoru Nejvyššího soudu podstatné, zda jednatel při daném právním jednání pouze nevěděl o svém odvolání (neboť k odvolání jednatele může jak známo dojít bez jeho vědomí), nebo tohoto odvolání naopak nedbal záměrně. V logické návaznosti je pak nutné aplikovat tento rozsudek také na případy, kdy se jednatel sám vzdá své funkce. Jednatel se tak nemůže zbavit své odpovědnosti tím, že se dovolá svého odvolání. Naopak je rozhodující ten právní stav, který v právním styku bývalý jednatel udává, když se i po svém odvolání prezentuje jako jednatel společnosti.
Přestože se tento rozsudek týkal právní úpravy platné před 1. 1. 2014, je vzhledem k věcné i zájmové shodě možné očekávat, že se za účelem ochrany společnosti a jejích věřitelů tento judikatorní názor prosadí i podle platné právní úpravy.
Vzhledem k tomu, že český zákon o obchodních korporacích stanoví u prokuristů při porušení péče řádného hospodáře v zásadě stejná kritéria odpovědnosti jako u jednatelů, bude třeba závěry Nejvyššího soudu odpovídajícím způsobem aplikovat také na prokuristy.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: peter.maysenholder@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
