Novela zákona o přeměnách
Novela zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev provedená zákonem č. 162/2024 Sb., nabyla účinnosti dne 19. července 2024.
Tato zásadní novela do českého právní řádu transponuje evropskou směrnici a dotýká se prakticky všech částí zákona o přeměnách. Cílem novely je zejména snížit administrativní zátěž osob zúčastněných na přeměně a usnadnit mnohdy náročné procesy v rámci přeměn obchodních korporací. Z praktického hlediska zavádí zejména jednodušší pravidla pro přeshraniční přemístění sídla mimo EU, stanovuje zcela nový způsob přeměny rozdělení vyčleněním a dále usnadňuje povinnosti spojené s informováním o přeměně a odstraňuje nutnost nechat jmenovat soudem znalce pro ocenění jmění.
Novela se dotýká prakticky celého spektra přeměn obchodních společností, resp. dílčím způsobem upravuje jednotlivé postupy napříč celým předpisem. Z praktického pohledu považujeme za nejdůležitější tyto oblasti, které zaznamenaly největší změny:
- přeshraniční přeměny a přeshraniční přemístění sídla
- jmenování znalce a oceňování jmění osoby zúčastněné na přeměně
- zveřejňování projektu přeměny a informační povinnost
- daňové aspekty přeshraničních přeměn
Přeshraniční přeměny a přeshraniční přemístění sídla
V případě přeshraničních přeměn novela zavádí četná zjednodušení, kdy zejm. zjednodušuje zpracování zprávy o přeshraniční přeměně. Dle stávající právní úpravy musí zpráva o přeshraniční přeměně obsahovat oddíl určený pro společníky nebo členy a oddíl určený pro zaměstnance. Nově je zavedena možnost vypracovat samostatnou zprávu pro společníky nebo členy a samostatnou zprávu pro zaměstnance. Dále je možné oddíl pro společníky vypustit v případě, že k tomu všichni společníci nebo členové právnické osoby zúčastněné na přeměně udělili souhlas, nebo v případě jednočlenné společnosti.
Dlouho očekávanou a vítanou změnou je explicitní možnost přeshraničního přemístění sídla obchodní společnosti mimo země EU a EHP. Nad rámec požadavků evropské směrnice nyní zákon o přeměnách umožňuje rovněž přemístění sídla z jiného než členského státu EU nebo EHP do České republiky, stejně jako z ČR do takového třetího státu.
V souvislosti s přeshraničními přeměnami bude notář nově povinen zkoumat, zda její účel není zneužívající nebo podvodný, směřující k vyhýbání se či obcházení vnitrostátních nebo právních předpisů EU, mezinárodních sankcí, či k páchání trestné činnosti. Pokud notář takový účel zjistí, je výslovně oprávněn odmítnout vydání osvědčení pro přeshraniční přeměnu.
Jmenování znalce a oceňování jmění osoby zúčastněné na přeměně
Další zjednodušení se týká oblasti ocenění jmění, kde novela ruší povinnost jmenování znalce soudem. Obchodní společnosti nově mohou samy vybírat znalce ze seznamu zapsaných znalců.
Zveřejňování projektu přeměny a informační povinnost
Novela také zjednodušuje některé povinnosti v souvislosti s přeměnami tím, že ruší povinnost zveřejňovat oznámení o uložení projektu přeměny v Obchodním věstníku. Odpadá tak byrokratický a nákladný proces zveřejňování. Nyní bude stačit uložit upozornění pro věřitele, zaměstnance a společníky na jejich práva do sbírky listin obchodního rejstříku zúčastněných společností, což zejména eliminuje náklady a administrativu spojenou se zveřejňováním.
Daňové aspekty přeshraničních přeměn
Novela zásadně mění daňové odpisování majetku, a to novelizací zákona o daních z příjmu. Nově se stanovuje daňové odpisování hmotného majetku, který byl odpisován v zahraničí, poté, co dojde ke změně daňového rezidentství zahraniční osoby na českého daňového rezidenta. V takovém případě se zahraniční odpisová základna daného aktiva přepočte na tzv. zahraniční přepočtenou cenu, ze které pak bude uplatněno daňové odpisování v ČR, a to formou rovnoměrných odpisů.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




