K povinnostem, které přináší novela zákona o ochraně spotřebitele
Ke dni 28. 12. 2015 nabyla účinnosti novela zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (dále také jen „Zákon o ochraně spotřebitele“). Předmětnou novelou došlo k transpozici několika směrnic orgánů EU do českého právního řádu. Jednalo se zejména o směrnice zaměřené na zvýšení ochrany spotřebitelů a dále na sjednocení úrovně ochrany spotřebitelů v rámci jednotlivých členských států EU.
Stěžejní dopad má tato novela zejména do oblasti řešení případných sporů mezi podnikateli jako prodávajícími, resp. poskytovateli služeb, a spotřebiteli. Novela zavádí pro podnikatele nově dvě povinnosti, a to jednak povinnost poskytnout spotřebiteli informaci o možnosti mimosoudního řešení případně vzniklého sporu (tzv. informační povinnost), a dále rovněž povinnost se zahájeného mimosoudního řešení spotřebitelského sporu aktivně účastnit. Kompetentním orgánem, který bude oprávněn řešit spotřebitelské spory, bude zejména Česká obchodní inspekce (ČOI). V případě specifického zboží nebo služeb může být příslušný jiný orgán (finanční arbitr v případě finančních služeb, Český telekomunikační úřad v případě elektronických komunikací a poštovních služeb, Energetický a regulační úřad v oblasti elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství). Seznam orgánů mimosoudního řešení sporů povede Ministerstvo průmyslu a obchodu. Spotřebitelský spor, který bude v gesci České obchodní inspekce, bude zahájen vždy pouze na návrh spotřebitele.
Pro splnění informační povinnosti musí podnikatel jasným, srozumitelným a dostupným způsobem informovat spotřebitele o tom, na koho se má v případě zájmu o mimosoudní řešení spotřebitelského sporu obrátit, včetně odkazu na internetovou stránku příslušného subjektu. Pokud podnikatel provozuje internetové stránky, musí být výše uvedená informace zmíněna i zde. To samé platí pro všeobecné obchodní podmínky, na které smlouva se spotřebitelem odkazuje. Novela Zákona o ochraně spotřebitele nabyla ve vztahu k těmto povinnostem účinnosti ke dni 1. 2. 2016. Pro úpravu všeobecných obchodních podmínek pak zákonodárce dává podnikatelům lhůtu 3 měsíce od dne účinnosti tj. do 1. 5. 2016. V případě nesplnění informační povinnosti hrozí podnikatelům peněžitá sankce až do výše 1.000.000,- Kč.
K povinnosti aktivní účasti na mimosoudním řešení spotřebitelského sporu je nutné zmínit, že k zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu může ze strany spotřebitele dojít až po neúspěšném řešení sporu mezi stranami. Spotřebitel se tedy musí vždy nejprve obrátit se svým požadavkem přímo na podnikatele. V případě, že spotřebitel následně u příslušného subjektu návrh na mimosoudní řešení spotřebitelského sporu skutečně podá, bude o tomto podnikatel neprodleně vyrozuměn. Podnikateli je zákonem uložena povinnost se k takovémuto návrhu v poměrně krátké 15 denní lhůtě od doručení vyrozumění vyjádřit a následně poskytnout ve věci potřebnou součinnost. I zde hrozí peněžitá sankce až do výše 1.000.000,- Kč.
S ohledem na nově uložené povinnosti a výši případných sankcí doporučujeme, abyste věnovali uvedené novele náležitou pozornost, a primárně v co nejkratším časovém horizontu upravili své internetové stránky a všeobecné obchodní podmínky. Revizi a úpravám všeobecných obchodních podmínek se v naší advokátní kanceláři dlouhodobě věnujeme, a proto pro Vás všeobecné obchodní podmínky rádi upravíme. Budete-li mít zájem o revizi obchodních podmínek či zpracování povinných informací pro spotřebitele jinou formou, neváhejte se na nás obrátit.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: anna.sucha@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



