Stavba na pozemku bez titulu
Spolu s příchodem nového občanského zákoníku se do českého práva opětovně zavedla zásada superficies solo cedit. V důsledku toho by se stavby měly stát součástmi pozemků, na nichž se stavby nacházejí. Avšak není tomu tak vždy a pozemek i stavba na něm se nacházející mohou být samostatné věci.
Ze soukromoprávního hlediska je nutné, aby vlastník stavby měl oprávnění užívat pozemek za účelem umístění stavby. Takovým titulem bývá zejména věcné břemeno (služebnost), právo stavby nebo nájemní smlouva. V případě, že je takovým titulem nájemní smlouva, tedy časově omezený titul, je po jejím ukončení vlastník stavby povinen stavbu odstranit. Neodstraní-li vlastník takovou stavbu, je vlastník pozemku oprávněn se domáhat od vlastníka stavby vydání pozemku, který je umístěním stavby neprávem zadržován (§ 1040 občanského zákoníku).
V případě, že stavba i pozemek jsou ve vlastnictví stejné osoby, vychází oprávnění k umístění stavby přímo z vlastnického práva k pozemku, přičemž stavebník umísťuje stavbu na základě časově neomezeného titulu. Pokud vlastník stavby převede nebo jiným způsobem pozbyde vlastnické právo k pozemku, který se nachází pod stavbou, je nutné, aby si zajistil oprávnění užívat pozemek pro účely umístění stavby. V případě, že si stavebník takové oprávnění nezajistí, vzniká vlastníkovi pozemku právo na vydání bezdůvodného obohacení od vlastníka stavby z titulu užívání pozemku dotčeného stavbou bez právního titulu, nicméně vlastník pozemku není oprávněn se úspěšně domoci vydání pozemku, resp. odstranění stavby, neboť stavebník zřídil stavbu na základě časově neomezeného práva (Usnesení NS ČR 22 Cdo 746/2007).
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: tomas.uram@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
