Stavba na pozemku bez titulu
Spolu s příchodem nového občanského zákoníku se do českého práva opětovně zavedla zásada superficies solo cedit. V důsledku toho by se stavby měly stát součástmi pozemků, na nichž se stavby nacházejí. Avšak není tomu tak vždy a pozemek i stavba na něm se nacházející mohou být samostatné věci.
Ze soukromoprávního hlediska je nutné, aby vlastník stavby měl oprávnění užívat pozemek za účelem umístění stavby. Takovým titulem bývá zejména věcné břemeno (služebnost), právo stavby nebo nájemní smlouva. V případě, že je takovým titulem nájemní smlouva, tedy časově omezený titul, je po jejím ukončení vlastník stavby povinen stavbu odstranit. Neodstraní-li vlastník takovou stavbu, je vlastník pozemku oprávněn se domáhat od vlastníka stavby vydání pozemku, který je umístěním stavby neprávem zadržován (§ 1040 občanského zákoníku).
V případě, že stavba i pozemek jsou ve vlastnictví stejné osoby, vychází oprávnění k umístění stavby přímo z vlastnického práva k pozemku, přičemž stavebník umísťuje stavbu na základě časově neomezeného titulu. Pokud vlastník stavby převede nebo jiným způsobem pozbyde vlastnické právo k pozemku, který se nachází pod stavbou, je nutné, aby si zajistil oprávnění užívat pozemek pro účely umístění stavby. V případě, že si stavebník takové oprávnění nezajistí, vzniká vlastníkovi pozemku právo na vydání bezdůvodného obohacení od vlastníka stavby z titulu užívání pozemku dotčeného stavbou bez právního titulu, nicméně vlastník pozemku není oprávněn se úspěšně domoci vydání pozemku, resp. odstranění stavby, neboť stavebník zřídil stavbu na základě časově neomezeného práva (Usnesení NS ČR 22 Cdo 746/2007).
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: tomas.uram@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
