Články s tagem: superficies solo cedit

Výhrada odděleného vlastnictví ke strojům a jiným zařízením je jedním z méně známých institutů občanského zákoníku[1] (dále jen „OZ“). Tento právní nástroj prolamuje tzv. superficiální zásadu, která stanoví, že stavby a vše, co je pevně spojeno s pozemkem, jako například objekty zapuštěné do země nebo připevněné na zdech, je považováno za součást pozemku.

Podle ustanovení § 3060 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) platí, že pokud zatěžuje věcné právo stavbu nebo pozemek, nestane se stavba součástí pozemku, dokud toto věcné právo trvá a pokud to jeho povaha vylučuje. Co to ovšem znamená v praxi?

Po určité době opět nadešel čas zpravit vás o nejnovějších názorech formulovaných v rozhodnutích Nejvyššího soudu.

Typickým principem soukromého práva je zásada superficies solo cedit, obvykle překládaná jako povrch ustupuje půdě neboli stavba je součástí pozemku. Superficiální zásada se objevuje poprvé již v římském právu a v současné době je zakotvena ve většině právních řádů moderních států. Do českého práva byla znovu zavedena s účinností od 1. 1. 2014 novým občanským zákoníkem.

Nový český občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) upravil mj. vlastnictví bytů v § 1158 až 1222. Předložená stať poukazuje na hlavní rysy nové právní úpravy a zabývá se případy, kdy se tato nová úprava významně odklonila od dosavadní úpravy obsažené v zákoně z roku 1994. Významná část článku se zabývá přechodnými ustanoveními vztahujícími se k vlastnictví bytů, mj. se zřetelem k obnovení zásady superficies solo cedit v českém právu.

Na rozdíl od koncepce zákona o právu stavby z roku 1912 přináší nový občanský zákoník změnu v podobě rozšíření subjektů, které smí právo stavby ke svým pozemkům zřídit. Tím by měla odpadnout překážka, která značně limitovala jeho širší rozšíření. Právo stavby asi nebude příliš frekventovaným institutem evidovaným ve veřejných seznamech, ale jeho existence rozšíří paletu možností pro řešení obsahově totožných životních situací.

Spolu s příchodem nového občanského zákoníku se do českého práva opětovně zavedla zásada superficies solo cedit. V důsledku toho by se stavby měly stát součástmi pozemků, na nichž se stavby nacházejí. Avšak není tomu tak vždy a pozemek i stavba na něm se nacházející mohou být samostatné věci.