Restituční nároky ještě nejsou uzavřeny. Šanci na vypořádání stále mají desítky tisíc lidí
Právo na navrácení neoprávněně odebraného majetku má v České republice i po třiceti letech kolem 40 tisíc lidí.
Odborníci však odhadují, že restituční zákon bude platit už jen dalších 3–5 let. Lidé, kteří mají na restituci nárok, což již jsou často dědicové původních vlastníků, by se tedy měli o svůj majetek přihlásit co nejdříve.
Nárok na restituce mají v naší zemi lidé, kterým byl po 2. světové válce nebo za totality odebrán majetek státem či jinou právnickou osobou. Restituční zákon, který navrácení majetku umožňuje, platí od roku 1991, ale od té doby proběhly už dvakrát snahy o jeho pozastavení takzvanou restituční tečkou. Ta byla v obou případech Ústavním soudem zrušena. Od posledního pokusu jsou to 3 roky a odborníci varují, že se k další snaze o ukončení zákona schyluje. „Domníváme se, že restituce u nás budou fakticky existovat už jen dalších 3–5 let. Apelujeme proto na restituenty, aby své nároky bezodkladně řešili, dokud to naše právo stále umožňuje,“ radí Vladimír Cnota, majitel společnosti Restituce.cz.
Na jakou restituci máte nárok?
Restituční právo se vztahuje jak na nemovitosti, tak na movitý majetek. Nejčastěji se tak jedná o zemědělskou půdu a areály, budovy komerčního a rezidenčního charakteru, cenná umělecká díla nebo dobytek. Žádosti o navrácení nebo kompenzaci veškerého majetku spravuje Státní pozemkový úřad, ale k plnění často nedochází v plné výši.
Pokud již nelze ze zákonných důvodů majetek původnímu majiteli či právoplatnému dědici vrátit, kompenzuje se tato ztráta převodem náhradního pozemku, peněžitou náhradou nebo zápočtem nároků na úhradu kupní ceny půdy. V mnoha případech však Státní pozemkový úřad vypočítává částku podle tabulkových cen, které bývají značně podhodnocené. „Spory o vyrovnání finanční kompenzace mnohdy trvají i několik let a řada z nich není dosud vyřešena. Extrémní případy zaznamenáváme v Praze, kde dochází k podhodnocení o stovky procent,“ komentuje Vladimír Cnota. Ke spravedlivé kompenzaci nedochází ve všech případech, protože pro laika je problematika restitucí jen těžko uchopitelná. Nejlepším řešením je tedy kontaktování odborníka, který je schopný situaci s příslušnými úřady a soudy efektivně řešit. Nesrovnalosti řeší investoři, kteří stanovují skutečnou hodnotu majetku a advokáti, kteří jsou schopni vymáhat příslušnou částku od státu.
Pozemek jako ochrana proti inflaci
I zemědělské pozemky, které jsou často předmětem restitučních sporů, se navíc jeví jako velmi zajímavý investiční majetek. Vzhledem k jejich omezenému množství se očekává, že bude jejich hodnota dále stoupat. „Získat novou velkou výměru půdy k hospodaření je velmi komplikované. Restituční nároky představují jednu z možností, jak se k takovým pozemkům dostat. Nutné jsou také pro udržení dnes pronajatých pozemků, neboť při jejich prodeji má restituent přednost před současným nájemcem,“ dodává Cnota. Vzhledem k současné 11% inflaci je navíc o investice nebývalý zájem. Pokud tedy máte na pozemek nárok, měli byste si o jeho navrácení zažádat co nejdříve.
Další články
Kdy vzniká nárok na odstupné při zrušení pracovní pozice?
Kdy máte nárok na odstupné a kdy ne? Nestačí, že zaměstnavatel označí změnu jako „zrušení pozice“. Rozhodující je, zda pracovní místo skutečně zaniklo – a právě to Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí upřesnil.
Umělá inteligence ve veřejných zakázkách
Masivní využívání AI ve veřejné správě vytváří technologickou i právní džungli. Tradiční postupy selhávají a úřady čelí riziku ztráty kontroly nad svými daty. Článek představuje strategii 5 pilířů pro bezpečné zavádění AI, ukazuje využití nových smluvních doložek MCC-AI a vysvětluje, proč je princip lidského dohledu (HITL) zcela klíčový.
Lze úsporami ze spoření pro dítě nahradit výživné?
Tento článek se věnuje nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2025, sp. zn. III. ÚS 864/25, který se zabývá otázkou, zda je možné úsporami nahrazovat běžné výživné a financovat nimi odůvodněné potřeby dítěte.
Jak novela zTOPO posiluje význam compliance programu a proč by jej měla mít zavedený každá právnická osoba?
Dne 1. ledna 2026 nabyla účinnosti převážná část zákona č. 270/2025 Sb., který novelizuje zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „zTOPO“). Tato novela posiluje význam compliance programů, které se nově stávají nejen nástrojem prevence, ale zároveň i významným faktorem, který ovlivňuje trestněprávní odpovědnost a její praktické důsledky pro právnickou osobu.
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem ze zdravotních důvodů: prolomila novela zákona o specifických zdravotních službách judikaturu Nejvyššího soudu?
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce poskytuje zaměstnancům v určitých výjimečných případech silnou ochranu v podobě možnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Jedním z těchto případů je situace, kdy zaměstnanec podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví (srov. § 56 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.




