Články s tagem: restituční tečka

Právo na navrácení neoprávněně odebraného majetku má v České republice i po třiceti letech kolem 40 tisíc lidí.

Cílem zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“), a obecně samotných restitucí, je vyřešení vztahů k nemovitostem s původními vlastníky, jimž byly státem v letech 1948 až 1989 bez náhrady odňaty. Dle důvodové zprávy k předmětnému zákonu měly být tyto pozemky včetně budov urychleně převedeny do vlastnictví původních vlastníků, případně jim měla být poskytnuta náhrada přidělením jiné půdy ve vlastnictví státu, nebylo-li vydání původních pozemků ze zákonných důvodů možné.

Spolek pro ochranu zájmů restituentů vítá rozhodnutí Ústavního soudu o změně termínu platnosti (zrušení platnosti) restituční tečky.

Měli by doktoři ukončovat nedodělané operace? Co znamená restituční tečka pro probíhající řízení? Jaký důsledek by mělo prolomení mlčenlivosti advokáta? Na to vše nám poskytl odpovědi JUDr. Petr Meduna, samostatný advokát a mimo jiné člen kárné komise ČAK a předseda kárného senátu.

Restituční tečka již za několik málo měsíců zasáhne do života několika desítek tisíc restituentů. Od 1. 7. 2018 totiž budou moci být jejich nároky uspokojeny pouze finanční kompenzací, nikoli vydáním náhradních pozemků jako doposud. Tomu se ale chce bránit Spolek pro ochranu zájmů restituentů. "Restituční tečka vytváří nerovnost mezi různými skupinami oprávněných," podotýká JUDr. Marek Hlaváč, zástupce spolku, jehož právě rodinná zkušenost s civilními restitucemi přivedla ke studiu práva a zájmu o ochranu nároků restituentů.