Notářský zápis: jak urychlit vyklizení nemovitosti
Jak dosáhnout rychlého vyklizení nemovitosti bez soudního sporu? Řešením může být notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, který umožňuje nařídit exekuci.
Klíčová fakta
- Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti umožňuje vyklizení bez soudního řízení.
- Slouží jako exekuční titul při nesplnění povinnosti nájemce.
- Je nutné určitě stanovit dobu vyklizení.
- Nájemce může být zavázán k vyklizení ke dni skončení nájmu.
- Nájemce se může bránit návrhem na zastavení exekuce.
- Náklady na sepsání se pohybují v řádu jednotek tisíc korun.
Jak funguje notářský zápis v praxi
Jedním ze způsobů, jak dosáhnout rychlejšího vyklizení po skončení nájmu, je sepsání tzv. notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti podle § 71b notářského řádu.
V rámci tohoto zápisu:
- se nájemce zavazuje splnit svou povinnost vyklidit předmět nájmu po jeho skončení; a
- nájemce svolí, aby byl podle zápisu nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce), pokud tuto svou povinnost nesplní řádně a včas.
Takový notářský zápis má povahu exekučního titulu. Není proto nutné domáhat se vyklizení nemovitosti prostřednictvím žaloby na vyklizení.
Postoj soudů: dříve opatrný, dnes jasný
Dřívější judikatura Nejvyššího soudu byla k tomuto řešení spíše zdrženlivá. Aktuálně je však tento přístup Nejvyšším soudem aprobován.
Platí tedy, že:
- nájemce lze notářským zápisem zavázat k vyklizení předmětu nájmu po jeho skončení
- podmínkou je přesné a určité stanovení doby, do kdy je nájemce povinen předmět nájmu vyklidit
- povinnost může být stanovena i ke dni skončení nájmu
- není nutné poskytovat delší dodatečnou lhůtu po skončení nájmu
Na co si dát pozor při sepsání
Zásadní podmínkou je přesné a určité vymezení doby, do kdy je nájemce povinen předmět nájmu vyklidit.
Možnosti obrany nájemce
Nájemce se může bránit a domáhat se zastavení exekuce, pokud by oprávněný (pronajímatel) neměl podle hmotného práva nárok na požadované plnění.
Kolik to stojí
Náklady na sepsání tohoto notářského zápisu se pohybují v řádu jednotek tisíc korun.
Zdroj: Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2024, sp. zn. 31 Cdo 225/2024 Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2025, sp. zn. 26 Cdo 1801/2025 Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2025, sp. zn. 26 Cdo 2740/2025
Další články
Když úředník podepsal rozhodnutí vytvořené umělou inteligencí
Digitalizace veřejné správy již dávno neznamená pouze elektronické formuláře, datové schránky nebo vedení spisu v elektronické podobě. Do veřejné správy postupně vstupuje další vrstva — systémy umělé inteligence, které nebudou jen pasivně ukládat informace, ale budou je třídit, shrnovat, vyhodnocovat, navrhovat další postup a v některých případech připravovat i samotné texty rozhodnutí. Tradiční otázka veřejné správy obyčejně zněla: „Kdo rozhodl?“ V době umělé inteligence se k ní přidává nová otázka: „Kdo rozhodnutí skutečně vytvořil?“
Nahrávat či nenahrávat v lékařských ordinacích?
Mohou si pacienti během svého vyšetření nahrávat lékaře? A mohou si pořídit záznam i bez jeho vědomí? Kolem těchto otázek v praxi panuje řada sporů a nejistot.
Neuvedení jména na parte
Období ztráty člena rodiny je nepochybně obdobím velmi smutným, ale jak se ukazuje z praxe, také obdobím rozporů, a to nejenom rozporů majetkových. V nedávném období se objevilo hned několik rozhodnutí ve věcech, kdy se některý z pozůstalých domáhal nemajetkové újmy za to, že jeho jméno nebylo uvedeno na parte.
Revoluce EU v oblasti elektronických důkazů: Co nová pravidla znamenají pro přeshraniční trestní vyšetřování
EU přijala nový rámec e-evidence, který umožní úřadům získávat elektronické důkazy přímo od technologických společností.
Švarcsystém znovu na rozcestí: přísná judikatura, zesílení kontrol a chystaná změna zákona
Spolupráce s kontraktory patří již řadu let k citlivým tématům pracovního práva.
