Tlačítko pro odstoupení od smlouvy bude nová povinná výbava e-shopů
Evropská Unie zavádí povinnost mít v e-shopech tlačítko pro snadné odstoupení od smlouvy, v Česku však příslušná novela nabrala zpoždění. Tuzemští obchodníci tak nový ovládací prvek zatím mít nemusí, účinnost se očekává až od ledna 2027. Přesto experti doporučují neotálet a začít se na technické i právní změny připravovat už nyní.
Od 19. června 2026 měly členské státy Evropské unie začít uplatňovat nová pravidla, podle nichž musí mít spotřebitelé možnost snadno odstoupit od smlouvy uzavřené online prostřednictvím tlačítka nebo obdobného ovládacího prvku. Česká republika však příslušný transpoziční zákon dosud nepřijala. Poslanecká sněmovna takzvanou tlačítkovou novelu občanského zákoníku 10. července schválila ve třetím čtení a návrh nyní míří do Senátu. České e-shopy proto zatím tuto zákonnou povinnost nemají. Jakub Jirovský z advokátní kanceláře ROWAN LEGAL upozorňuje, že nejde o zavedení nového práva spotřebitele, ale pouze o nový způsob uplatnění již existujícího práva na odstoupení od smlouvy.
Tlačítková novela je transpozicí směrnice (EU) 2023/2673, která novelizuje evropskou směrnici o právech spotřebitelů (2011/83/EU) a mimo jiné zavádí povinný ovládací prvek pro odstoupení od smlouvy v online rozhraní. Členské státy měly směrnici převést do svého právního řádu do 19. prosince 2025 a nová pravidla začít uplatňovat od 19. června 2026. Některé členské státy již příslušnou úpravu přijaly, Česká republika však transpoziční lhůtu nedodržela.
„Zpoždění české transpozice v praxi znamená, že české e-shopy zatím nemají zákonnou povinnost tlačítko implementovat. Jiná situace může nastat u přeshraničního prodeje. Podnikatelé, kteří svou činnost zaměřují také na spotřebitele ve státech, jež směrnici již transponovaly, musí posoudit, zda se na jejich smlouvy vztahují tamější spotřebitelská pravidla. Česká novela zároveň pokračuje legislativním procesem, a provozovatelé e-shopů by se proto měli na novou povinnost začít připravovat,“ vysvětluje Jakub Jirovský, seniorní advokát ROWAN LEGAL specializující se na právo informačních technologií, smluvní agendu a ochranu osobních údajů.
„Spotřebitel může již dnes od smlouvy odstoupit například prostřednictvím formuláře nebo jednoznačného prohlášení zaslaného podnikateli. Nově však bude rozhodující také to, zda příslušnou funkci snadno najde přímo v uživatelském rozhraní a dokáže ji využít během několika vteřin,“ dodává Jirovský.
Takzvaný princip tlačítka je prostý. Pokud spotřebitel uzavřel smlouvu v online prostředí a má právo od ní odstoupit, musí mít možnost toto právo obdobně snadno uplatnit. Podnikatel mu proto bude muset dát k dispozici jasně označený ovládací prvek, typicky tlačítko s nápisem „Odstoupit od smlouvy“, dostupný po celou dobu lhůty pro odstoupení. Po kliknutí se zákazníkovi zobrazí online formulář, v němž vyplní nebo potvrdí své jméno, údaje o smlouvě a kontakt pro zaslání potvrzení. Odstoupení poté odešle samostatným potvrzovacím tlačítkem. Podnikatel bude povinen bez zbytečného odkladu zaslat spotřebiteli potvrzení o přijetí odstoupení včetně jeho obsahu a data a času odeslání.
„Spotřebiteli nevzniká žádné nové právo odstoupit od smlouvy. Doplňuje se pouze nový způsob, jakým lze existující právo uplatnit. Povinnost se bude vztahovat na podnikatele uzavírající prostřednictvím online rozhraní spotřebitelské smlouvy, u nichž má spotřebitel právo na odstoupení. Může tedy jít o klasické e-shopy se zbožím, ale také o poskytovatele služeb nebo digitálního obsahu,“ upřesňuje advokát.
Samotné technické doplnění tlačítka a formuláře nemusí být složité. Podnikatelé však nesmějí podcenit navazující procesy, jako je napojení na potvrzovací e-maily, evidence přesného okamžiku odeslání, zajištění funkčnosti tlačítka po celou lhůtu pro odstoupení i v mobilní verzi webu nebo úprava obchodních podmínek a informací poskytovaných spotřebiteli. Po nabytí účinnosti novely bude moci být chybějící nebo nefunkční tlačítko posouzeno jako přestupek podle zákona o ochraně spotřebitele. Projednávaný návrh počítá s pokutou až do výše pěti milionů korun.
Česká úprava zatím účinná není. Poslanecká sněmovna novelu 10. července 2026 schválila ve třetím čtení a nyní ji dostane k projednání Senát. Poslanci zároveň schválili pozměňovací návrh, podle něhož zákon nabude účinnosti 1. ledna 2027. Datum se ještě může změnit v dalším průběhu legislativního procesu, zejména při projednávání v Senátu. České e-shopy tak tlačítko zatím povinně zavádět nemusí, na novou povinnost by se ale měly začít připravovat.
Další články
Když je jisté, že jeden z nich je pachatel, ale odsouzen není nikdo
Představme si právně mimořádně nepříjemnou situaci. Na místě činu jsou dvě osoby. Poškozený utrpí těžkou újmu na zdraví nebo zemře. Je prakticky jisté, že rozhodující útok vedl jeden z přítomných. Oba měli možnost čin spáchat, oba se pohybovali v bezprostřední blízkosti poškozeného, oba mohou mít motiv a každý tvrdí, že pachatelem byl ten druhý.
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.



