Komentář k NOZ: § 38 - Předběžné prohlášení
V očekávání vlastní nezpůsobilosti právně jednat může člověk projevit vůli, aby byly jeho záležitosti spravovány určitým způsobem, nebo aby je spravovala určitá osoba, nebo aby se určitá osoba stala jeho opatrovníkem.
Komentář
Tento nový institut zavádí občanský zákoník jako jedno z podpůrných opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat bez toho, aby člověk byl omezen na svéprávnosti. Má preventivní charakter, neboť umožňuje člověku zařídit se do budoucna pro případ, kdy by se u něj projevila některá z duševních chorob (např. demence) a nebude již schopen samostatného úsudku a chápání, stanovit si konkrétní osobu, která za něj bude jednat nebo určením způsobu, jakým mají být jeho záležitosti spravovány. Následující ustanovení stanovují jednotlivé požadavky a podmínky na předběžné prohlášení. Jednoznačně je nutné učinit předběžné prohlášení v písemné formě (veřejná listina, soukromá listina). Zákon přiznává účinky prohlášení až v okamžiku nezpůsobilosti člověka právně jednat. Učinění prohlášení však nemusí být konečným „verdiktem“. Občanský zákoník v § 41 upravuje možnost odvolání prohlášení, na kterou navazuje ustanovení § 43, které pamatuje i na situace, kdy v životě může dojít ke změně okolností takovým způsobem, že by člověk za nich býval dané předběžné prohlášení neučinil, či jej učinil s jiným obsahem.
Právní stav komentáře k 1.1.2014
Související předpisy
- důvodová zpráva k NOZ
- LZPS
- Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením
- zákon o zvláštních řízeních soudních § 30, § 42 § 2
- notářský řád § 35a odst. 1 písm. c)
Související pojmy
- svéprávnost, omezení svéprávnosti
Související ustanovení
- § 15 a násl., § 39 a násl., § 55 a násl., 1453 a násl., § 3032, 3033, 3034
Právní stav komentáře do 31.12.2013
- Související předpisy: LZPS, Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, Občanský soudní řád
- Související pojmy: způsobilost k právním úkonům, omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům
- Související ustanovení: §186 a násl. OSŘ, § 8 a násl. OZ
Z literatury
- NESNÍDAL, Jiří. Občanský zákoník: s komentářem: zákon č. 89/2012 Sb.: 1. obecná část (§ 1 až § 654), 2. rodinné právo (§ 655 až § 975), 3. absolutní majetková práva (§ 976 až § 1720). Český Těšín: Poradce, 2012, 320 s. ISBN 978-807-3653-361.
- Tégl, P, Melzer, F. Občanský zákoník Velký komentář § 1 – 117, Svazek I. Obecná ustanovení, Leges, 2013
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.


