Články s tagem: duševní porucha
Může se bezdůvodně obohatit osoba s omezenou svéprávností?
V České republice žije kolem 40 tisíc osob omezených ve svéprávnosti[1]. V soudní praxi není nikterak neobvyklé, že tyto osoby jsou účastníky řízení, zejména na straně žalované.
Duševní porucha jako objektivní příčina
K nákladům exekuce a procesnímu zavinění při jejím zastavení pro nemajetnost (ústavně konformní výklad § 89 exekučního řádu).
Soudy musí dbát na to, aby se osoby s duševním postižením mohly účinně účastnit řízení
Platební rozkaz nelze vydat proti žalovanému, u nějž jsou s ohledem na jeho možné duševní postižení pochybnosti o jeho faktické schopnosti účinně se účastnit řízení a samostatně před soudem jednat.
Ústavně konformní výklad ustanovení § 229 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu v řízení o žalobě pro zmatečnost (jednání v duševní poruše)
Kdo není pro duševní poruchu fakticky schopen samostatně právně jednat, nemůže mít procesní způsobilost. Nezáleží na tom, zda mu byla soudně způsobilost omezena či odebrána, či nikoliv.
Komentář k NOZ: § 38 - Předběžné prohlášení
V očekávání vlastní nezpůsobilosti právně jednat může člověk projevit vůli, aby byly jeho záležitosti spravovány určitým způsobem, nebo aby je spravovala určitá osoba, nebo aby se určitá osoba stala jeho opatrovníkem.
Důkazní standard pro vyslovení neplatnosti právního úkonu pro duševní poruchu jednající osoby
Ústavní soud se nálezem, sp. zn. I. ÚS 173/13, pokusil najít spravedlivou rovnováhu mezi ochranou osob jednajících v duševní poruše a osob, které v dobré víře vstupují do právních vztahů s těmito osobami, aniž by o duševní poruše věděly. Reagoval mj. na změnu právního postavení duševně postižených, jejichž ochranu již není možné řešit zbavováním ani omezováním svéprávnosti.
