Finanční záruka – přísnější ručení?
Ručení může být v praxi pro věřitele problematické, ve většině případů je nutno nejprve vyzvat dlužníka k plnění a ručitel má dále k dispozici veškeré námitky dlužníka.
Jistým řešením těchto problémů může být finanční záruka. Jak se tedy finanční záruka liší od ručení? Je opravdu pro věřitele výhodnější?
Běžným ručením ve smyslu § 2018 občanského zákoníku ručitel prohlašuje věřiteli, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní. Finanční záruka ve smyslu § 2029 občanského zákoníku však vzniká prohlášením výstavce v záruční listině, že uspokojí věřitele podle záruční listiny do výše určité peněžní částky, nesplní-li dlužník věřiteli určitý dluh, anebo splní-li se jiné podmínky určené v záruční listině.
Z definic obou institutů je patrný rozdíl ten, že ve finanční záruce je možné si sjednat další podmínky pro výplatu peněžité částky věřiteli. V praxi si lze představit např. podmínku, kdy výstavce bude muset uspokojit věřitele, i když dlužník dluh splní, ale pozdě. Lze si však představit i podmínku, která s dluhem dlužníka vůbec nesouvisí. Finanční záruku, na rozdíl od ručení, tak lze zcela oddělit od původního dluhu. Je nutné upozornit, že osoba, která vystavuje finanční záruku, se nazývá výstavce, nikoliv ručitel.
Důvod, proč je pro věřitele často lepší zvolit finanční záruku, je ten, že finanční záruka má bezpodmínečnou povahu (nevyplývá-li z jejího obsahu něco jiného). To znamená, že výstavce nemůže uplatnit vůči věřiteli námitky, které by vůči němu byl oprávněn uplatnit dlužník. Předchozí výzva věřitele, aby dlužník splnil dluh, se vyžaduje jen, stanoví-li to záruční listina. Výstavce má tedy jen velmi omezené možnosti obrany, pokud se na něj obrátí věřitel s tím, aby plnil.[1]
Finanční záruka dále vyžaduje sjednání maximální částky, do které se má plnit. Nelze tedy sjednat finanční záruku v neurčené maximální výši, jak to bývá běžné v ručitelském prohlášení (kde ručitel ručí např. za všechny vzniklé dluhy z dané smlouvy). Samozřejmě si však lze představit situaci, kde finanční záruka bude zajišťovat určitý obecný dluh do určité maximální výše (např. do výše 10.000.000,- Kč za všechny dluhy vzniklé z dané smlouvy). Dluh – a to i v případě ručení, nesmí být neurčitý. Jinými slovy dluh je nutno stanovit natolik určitě, aby bylo možno výkladem zjistit jeho obsah, jinak se jedná o právní jednání zdánlivé, které nevyvolá žádné právní následky. Finanční zárukou lze zajistit i dluh budoucí, nicméně i na tento dluh platí požadavek určitosti.[2]
V praxi se lze setkat s pojmem bankovní záruka. Není to však odlišný institut, je to finanční záruka, kterou poskytuje banka. [3]
Na základě výše uvedeného lze tedy uzavřít, že finanční záruka je opravdu institutem, který je pro věřitele ve většině případů výhodnější než ručitelské prohlášení. Vzhledem k nižšímu rozsahu práv pro výstavce finanční záruky však bude o to obtížnější výstavce přesvědčit, aby uzavřel finanční záruku namísto ručení.
[1] § 2035 občanského zákoníku.
[2] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2011, sp. zn. 23 Cdo 3088/2008 a Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 2. 2011, sp. zn. 32 Cdo 1769/2009.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.


