Články s tagem: ručení

V souvislosti s existencí dluhu zajištěného ručitelským prohlášením, a následným splněním dluhu ručitelem věřiteli, vzniká subrogační regres, v rámci kterého přechází na ručitele poskytující zajištění pohledávka a její příslušenství, zajištění, i další práva s pohledávkou spojená.[1]

Závěrem loňského roku byl bez většího rozruchu schválen zákon, jehož prostřednictvím došlo k novelizaci nejen zákona o zaměstnanosti, zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, zákona o inspekci práce, ale opět i zákoníku práce (dále jen „Novela“).

Pracovní právo zaznamenalo v posledních měsících celou řadu zásadních novinek, a zřejmě i proto mu bude na blížícím se kongresu Právní prostor věnována velká pozornost. Advokátka Tereza Erényi nám některé z těchto novinek přiblíží nejen v dubnu na Seči u Chrudimi, ale také v dnešním rozhovoru.

Insolvenční řízení má vést k rychlému, hospodárnému a co nejvyššímu uspokojení věřitelů. Zároveň má být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn.

Ručení může být v praxi pro věřitele problematické, ve většině případů je nutno nejprve vyzvat dlužníka k plnění a ručitel má dále k dispozici veškeré námitky dlužníka.

Zákonem č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, v platném znění (dále jen „zákon o obchodních korporacích“) a další související zákony, a který byl vyhlášen ve sbírce zákonů počátkem letošního roku, došlo k zásadním změnám v právní úpravě obchodních korporací, které nabudou účinnosti od ledna roku 2021.

Dne 1. ledna 2021 nabude účinnosti dlouho diskutovaná novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „NovZOK“), která přináší řadu podstatných změn. Jelikož se jedná o rozsáhlou novelu, zaměřuje se tento článek pouze na jednu dílčí část novely, a to na část týkající se změny úpravy institutu ručení vlivné osoby v případě úpadku.

Předmětem tohoto článku je stručný popis doktríny průniku, vycházející zejména z německé jurisdikce, a to konkrétně tzv. průniku za účelem odpovědnosti (pro účely tohoto článku dále jen „doktrína průniku“) a posouzení možnosti aplikace doktríny průniku v českém korporačním právu.

V úvodu mého příspěvku si předveďme několik příkladů. V současné době si řada obcí stěžuje, že nemají lékaře. Představte si, že určitá obec na svém území nemá žádného lékaře, rozhodne se proto nějakého podpořit s nabídkou, že nedosáhne-li určitého příjmu, bude mu obcí dorovnán (příklad 1). Jaká je to pak smlouva? Co se stane, nabídne-li obec lékaři, že nedosáhne-li určitého příjmu, nabídne mu zdarma prostory k užívání?

I když máte vlastní byt s uhrazenou hypotékou, můžete kvůli jeho vlastnictví klidně dlužit velké částky. Stát se to může jednoduše. Byt v bytovém domě znamená, že jeho majitel je s největší pravděpodobností členem tzv. společenství vlastníků jednotek (SVJ), což je vlastně množina majitelů, která má právní ukotvení a spravuje věci domu.