Daň z nabytí nemovitých věcí a DPH jako součást kupní ceny
Aktuální rozhodnutí Nejvyššího správního soudu má významný vliv na stanovení základu daně z nabytí nemovitých věcí a představuje odklon od dosavadního postupu finančních úřadů. Poplatníci – prodávající tak mají možnost podat dodatečné daňové přiznání, na základě kterého jako plátci DPH mohou požadovat vrácení části odvedené daně z nabytí nemovitých věcí.
Pro určení základu daně z nabytí nemovitých věcí (DNNV) se používá převážně sjednaná cena, do které se v souladu s důvodovou zprávou k zákonnému opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, zahrnovalo jakékoli protiplnění, které má být poskytnuto, tedy i DPH.
Nejvyšší správní soud však aktuálně rozhodl, že pokud platil daň z nabytí nemovitosti prodávající, který byl plátce DPH, nelze při výpočtu daně z nabytí nemovitých věcí zahrnout DPH do základu této daně (sp. zn. 4 Afs 88/2017-35) Rozsudek se týká období, kdy byla možnost volby, zda DNNV zaplatí kupující, či prodávající.
Podle soudců je DNNV majetkovou daní a ačkoliv je DPH součástí kupní ceny, není majetkem, protože ji prodávající odvede státu. NSS v rozsudku argumentuje tím, že smyslem DNNV je zdanění dosaženého finančního výnosu z prodeje nemovité věci u převodce. Zahrnutí DPH do základu daně pro výpočet DNNV tedy neodpovídá účelu této daně. NSS dále uvádí, že opačný přístup by byl porušením principu daňové neutrality, protože plátci DPH by byli ve stejných situacích znevýhodněni oproti subjektům, které plátcem DPH nejsou.
Závěr NSS tak dává možnost poplatníkům – prodávajícím podat dodatečné daňové přiznání, na základě kterého jako plátci DPH mohou požadovat vrácení části odvedené daně z nabytí nemovitých věcí. Toto se prakticky týká převodů, u kterých lhůta pro podání daňového přiznání uplynula v srpnu 2014 a později. K aplikaci závěrů uvedeného rozsudku na nabyvatele, který je od 1. listopadu 2016 výlučným poplatníkem DNNV, se NSS nevyjádřil. Není tak jasné, zda toto rozhodnutí bude dopadat také na situaci, kdy je poplatníkem nabyvatel, plátce DPH.
Finanční správa bude rozsudek NSS respektovat pouze v případech, kdy je poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí převodce a cena sjednaná byla uhrazena včetně DPH.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lenka.zachardova@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
