Ach ty vánoční večírky!
Pořádání oslav Vánoc a konce roku je již zažitou tradicí mnoha českých společností - zaměstnavatelů. Tyto vánoční večírky jsou mezi zaměstnanci bezpochyby oblíbené. Ovšem někdy může vánoční večírek skončit i zraněním účastníků nebo poškozením cizí věci. Kdo v takovém případě ponese odpovědnost - zaměstnanec, nebo zaměstnavatel?
Konec roku a sezóna vánočních večírků je v plném proudu. Kromě utužování vzájemných vztahů mezi kolegy, zábavy, tance, alkoholu a někdy i nesmazatelných trapasů patří k vánočním večírkům také následky těchto činností a situací, zejména úrazy a škody na majetku. Kdo je však za takové nepříjemnosti odpovědný?
Většině zaměstnavatelů určitě padne kámen ze srdce, když na tuhle otázku odpovíme, že ve většině případů je odpovědný samotný viník, resp. zaměstnanec. Ale v určitých případech může být za způsobenou škodu odpovědný i zaměstnavatel. Jedná se zejména o situaci, kdy má vánoční večírek povahu teambuildingu, tzn. že akce je zaměstnavatelem pořádáná za účelem vylepšování a upevňování pracovních vztahů, stmelování kolektivu a účast zamestnanců na této akci je povinná. V takovém případě lze totiž účast zaměstance na vánočním večírku považovat za aktivitu přímo související s plněním pracovních úkolů konanou na příkaz zaměstnavatele. Nicméně, i kdyby byl měl vánoční večírek povahu teambuildingu, ale zaměstnavateli by se podařilo jednoznačně prokázat, že vzniklá škoda byla zaměstnancem způsobena v jeho opilosti, odpovídal by za škodu plně zaměstnanec (v případě vzniku škody v důsledku opilosti zaměstnance totiž neplatí omezení rozsahu náhrady škody ve výši 4,5 násobku průměrného měsíčního výdělku).
Stejně tak by se zaměstnavatel zprostil povinnosti nahradit zaměstnanci škodu či nemajetkovou újmu za úraz, ke kterému by došlo výlučně v důsledku opilosti zaměstnance, pokud vzniku takové škody nešlo zabránit. Dokazování míry opilosti nebo zavinění (důkazní břemeno nese zaměstnavatel) však bývá v obdobných případech relativně zdlouhavé a složité, proto je lepší se těmto nepříjemným situacím snažit předcházet.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: anna.sucha@bnt.eu
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
