Ach ty vánoční večírky!
Pořádání oslav Vánoc a konce roku je již zažitou tradicí mnoha českých společností - zaměstnavatelů. Tyto vánoční večírky jsou mezi zaměstnanci bezpochyby oblíbené. Ovšem někdy může vánoční večírek skončit i zraněním účastníků nebo poškozením cizí věci. Kdo v takovém případě ponese odpovědnost - zaměstnanec, nebo zaměstnavatel?
Konec roku a sezóna vánočních večírků je v plném proudu. Kromě utužování vzájemných vztahů mezi kolegy, zábavy, tance, alkoholu a někdy i nesmazatelných trapasů patří k vánočním večírkům také následky těchto činností a situací, zejména úrazy a škody na majetku. Kdo je však za takové nepříjemnosti odpovědný?
Většině zaměstnavatelů určitě padne kámen ze srdce, když na tuhle otázku odpovíme, že ve většině případů je odpovědný samotný viník, resp. zaměstnanec. Ale v určitých případech může být za způsobenou škodu odpovědný i zaměstnavatel. Jedná se zejména o situaci, kdy má vánoční večírek povahu teambuildingu, tzn. že akce je zaměstnavatelem pořádáná za účelem vylepšování a upevňování pracovních vztahů, stmelování kolektivu a účast zamestnanců na této akci je povinná. V takovém případě lze totiž účast zaměstance na vánočním večírku považovat za aktivitu přímo související s plněním pracovních úkolů konanou na příkaz zaměstnavatele. Nicméně, i kdyby byl měl vánoční večírek povahu teambuildingu, ale zaměstnavateli by se podařilo jednoznačně prokázat, že vzniklá škoda byla zaměstnancem způsobena v jeho opilosti, odpovídal by za škodu plně zaměstnanec (v případě vzniku škody v důsledku opilosti zaměstnance totiž neplatí omezení rozsahu náhrady škody ve výši 4,5 násobku průměrného měsíčního výdělku).
Stejně tak by se zaměstnavatel zprostil povinnosti nahradit zaměstnanci škodu či nemajetkovou újmu za úraz, ke kterému by došlo výlučně v důsledku opilosti zaměstnance, pokud vzniku takové škody nešlo zabránit. Dokazování míry opilosti nebo zavinění (důkazní břemeno nese zaměstnavatel) však bývá v obdobných případech relativně zdlouhavé a složité, proto je lepší se těmto nepříjemným situacím snažit předcházet.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: anna.sucha@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




