Sacha Prechal: Jak Soudní dvůr EU spolupracuje s národními soudy?
Dne 14. dubna 2014 se v budově Právnické fakulty Univerzity Karlovy uskutečnila tradiční přednáška Lord Slynn Memorial Lecture, pořádaná studentským spolkem Common Law Society.
Pozvání spolku tentokrát přijala soudkyně Soudního dvora Evropské unie, Alexandra Prechal, která vystoupila s příspěvkem na téma “How does the Court of Justice of the European Union cooperate with national courts?” Před reportáží ze samotné události mi dovolte celou akci zasadit do širšího kontextu.
Kdo byl Lord Slynn?
Gordon Slynn, Baron Slynn of Hadley (1930-2009), byl britský právník zaměřený na evropské a mezinárodní právo. Působil jako soudce Evropského soudního dvora a člen Sněmovny lordů. Za svůj život získal nesčetná vyznamenání včetně Řádu britského impéria. V roce 1998 přijal Lord Slynn pozvání Common Law Society, pronesl na Právnické fakultě UK svoji nezapomenutelnou řeč a stal se čestným členem tohoto studentského spolku. Od roku 2010 proto Common Law Society na jeho počest pořádá každoroční Lord Slynn Memorial Lecture, na kterou zve přední světové odborníky na evropské a mezinárodní právo.
Alexandra (Sacha) Prechal
Letošní pozvání na Lord Slynn Memorial Lecture přijala soudkyně Soudního dvora EU, Sacha Prechal, která se sice narodila v Praze, nicméně po roce 1968 emigrovala do Nizozemska. Sacha Prechal je profesorkou evropského práva na Univerzitě v Utrechtu a členkou Royal Netherlands Academy of Arts and Sciences. Soudkyní Soudního dvora za Nizozemsko se stala roku 2010.
Spolupráce mezi Soudním dvorem EU a národními soudy aneb několik postřehů z přednášky
A nyní již k samotné přednášce. Po úvodním setkání s vedením fakulty v čele s proděkanem pro vědu a výzkum a vedoucím Katedry evropského práva prof. JUDr. PhDr. Michalem Tomáškem, DrSc. jsme se společně se soudkyní Prechal přesunuli do místnosti č. 220 plné nedočkavých studentů.
Tématem vystoupení, kterému se prof. Prechal dlouhodobě věnuje, byla spolupráce Soudního dvora Evropské unie a národních soudů. Celá přednáška se tak týkala zejména způsobů, jakými národní soudy členských států přichází do kontaktu se Soudním dvorem EU a jak ten jim pomáhá při správné aplikaci evropského práva.
Největší důraz byl v průběhu příspěvku pochopitelně kladen na řízení o předběžné otázce, které je ze své podstaty založeno na spolupráci mezi Soudním dvorem a národními soudy a jehož hlavním úkolem je zajistit jednotný výklad a aplikaci práva EU napříč jednotlivými členskými státy. V úvodu soudkyně Prechal zmínila statistiky a zajímavosti, jako např. které národní soudy nejčastěji podávají předběžné otázky a čím se předběžné otázky z jednotlivých států liší. Mnohé studenty jistě překvapilo, že kvalita předběžných otázek se neliší ani tak mezi soudy „nových“ a „starých“ členských států, ale spíše mezi soudy správními a civilními a soudy trestními, které se správnému formulování předběžných otázek teprve učí (díky existenci třetího pilíře měl Soudní dvůr EU ve věcech trestních do přijetí Lisabonské smlouvy velmi omezenou jurisdikci).
Soudkyně Prechal postupně podrobně popsala jednotlivá stádia při vyřizování předběžných otázek od jejich tvorby na úrovni členských států a pořizování překladů v Lucemburku, přes vyjádření stran a význam stanoviska generálního advokáta, až po vydání odpovědi na předběžnou otázku ve formě rozsudku a jeho promítnutí na národní úrovni. Při této příležitosti zmínila i „specializaci“ jednotlivých soudců Soudního dvora na určité právní oblasti (právo duševního vlastnictví, soutěžní právo, daňové právo apod.) a proč je tato specializace nutná.
Druhá část přednášky byla poté věnována dalším formám spolupráce, jako jsou návštěvy soudců z členských států v Lucemburku, při nichž probíhají přímá setkání se soudci Soudního dvora EU a kdy se oběma stranám dostává možnosti vyměnit si poznatky a zkušenosti zejména z již zmíněného řízení o předběžné otázce, či naopak návštěvy a přednášky soudců Soudního dvora EU na vrcholných soudech jednotlivých členských států.
Závěrem přednášky byl ponechán prostor pro dotazy, které se dotkly zejména Listiny základních práv EU a jejího vlivu na předběžné otázky či citlivého tématu podávání předběžných otázek ústavními soudy. Nezodpovězena zůstala otázka, jaký je aktuální postoj Soudního dvora EU k přistoupení Evropské unie k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Není tomu však na dlouho. Za několik týdnů totiž vyjde očekávaný posudek pléna Soudního dvora o slučitelnosti návrhu dohody o přistoupení EU k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod se Smlouvami, v němž Soudní dvůr svůj postoj k přistoupení definitivně prozradí.
Pro více informací o akci a o Common Law Society navštivte www.society.cz nebo pište na info@society.cz.

Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



