První kroky v boji proti dvojí kvalitě potravinářských výrobků v EU
Evropská unie se začíná aktivně angažovat v problematice dvojí kvality potravinářských výrobků v různých členských státech. Komise přijala pokyny, které mají v tomto ohledu usnadnit výklad a aplikaci potravinářského práva a práva na ochranu spotřebitele.
Problematika dvojí kvality potravinářských výrobků v EU se stala v poslední době médii sledovaným tématem, které se dotýká značné části spotřebitelů v EU. Výrobky dvojí kvality se rozumí výrobky, které jsou uváděny na jednotný trh Evropské unie pod stejným označením a ve stejném balení v různých státech EU, avšak mají různé složení.
Dne 26. září 2017 Komise vydala soubor pokynů k uplatňování právních předpisů EU v oblasti potravin a ochrany spotřebitele v případech dvojí kvality výrobků. Účelem pokynů je na jedné straně napomoci vnitrostátním orgánům rozhodnout, zda společnost, která v různých členských státech prodává výrobky dvojí kvality, porušuje právní předpisy EU. Na straně druhé pokyny přináší jasný a praktický výklad pravidel, z kterého mohou vycházet jak samotní spotřebitelé, tak společnosti při tvorbě marketingových strategií svých výrobků. Pokyny zároveň obsahují návod, na základě kterého může každý posoudit, zda obchodní praktika výrobce potravinářských výrobků je nekalá či nikoliv.
Pokyny ze své podstaty nerozšiřují rozsah již existujících práv a povinností ve sféře bezpečnosti potravinářských výrobků, požadavků na jejich označování, ochrany spotřebitele či jiných relevantních právních oblastí.
Komise vyvíjí v oblasti dvojí kvality potravinářských výrobků činnost na několika frontách. Zahájila dialog s výrobci potravinářských výrobků a jejich sdruženími, kteří se zavázali vypracovat během podzimu kodex chování. Pracuje také na metodice, která má vést ke zdokonalení srovnávacích testů potravinářských výrobků, které jsou uváděny na trh v různých členských státech. Zároveň financuje studie za účelem shromažďování důkazů o dvojí kvalitě potravinářských výrobků a činnost zaměřenou na prosazování existujících pravidel.
Jak patrno, přijímaná opatření naznačují, že problematice dvojí kvality potravin bude věnována čím dál větší pozornost. Lze uzavřít, že Evropská unie stojí na počátku další možné regulace.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: jiri.kura@bnt.eu
Další články
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.
Rizika Shadow AI? Zaměstnanci mohou neúmyslně ohrozit firemní data, porušit dohody o mlčenlivosti nebo GDPR
S rozvojem AI rostou i rizika tzv. Shadow AI, používání neschválených nástrojů a aplikací umělé inteligence při práci s důvěrnými firemními informacemi, daty obchodních partnerů nebo s osobními údaji klientů a zaměstnanců. Zaměstnanci – obvykle v dobré víře a ve snaze zvýšit produktivitu práce – totiž svěří chráněná data nástrojům, nad kterými nemá firma kontrolu a slouží například ke zdokonalování umělé inteligence.
