Povinnosti osob v souvislosti s přijetím zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů
Korektně spravovaný a zavedený vnitřní oznamovací systém může předejít případným škodám ve vnitrokorporačním měřítku, hrát důležitou roli v případě správního či trestního řízení, ale může být též vyžadováno ze strany různých finančních a úvěrových institucí, veřejných zadavatelů, investorů či partnerů.
Dne 20. 6. 2023 bylo ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv uveřejněno znění zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, kterým se plní transpoziční povinnost České republiky vůči směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. S výše zmíněným zákonem vstoupil v platnost také „změňovací“ zákon č. 172/2023 Sb., který uvádí změny jednotlivých zákonů, kterých se přijetí zákona o ochraně oznamovatelů týká. Nová zákonná úprava (o ochraně oznamovatelů) zavádí nový režim ochrany oznamovatelů protiprávního jednání (tzv. „whistleblowerů“). Účinnosti se tento zákon a s tím související novely jednotlivých zákonů dočkaly dne 1. 8. 2023.
Oznámení ve smyslu zákona o ochraně oznamovatelů obsahuje informace o možném protiprávním jednání, k němuž došlo nebo má dojít u osoby, pro niž oznamovatel vykonával nebo vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost. Za tuto obdobnou činnost zákon považuje taktéž službu, dobrovolnickou činnost, samostatnou výdělečnou činnost aj). Pokud jde o obsah oznámení, zákon o ochraně oznamovatelů pokrývá všechny trestné činy a protiprávní jednání v oblasti finančních institucí, daně z příjmů právnických osob, předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ochrany spotřebitele a bezpečnosti atd. Oznámení přitom, až na výjimky jako například výkon právnických profesí, nebude porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost.
Základní ochrana oznamovatelů se zavádí zejména prostřednictvím zákazu tzv. odvetných opatření v závislosti na oznámení protiprávního jednání. Pokud oznamovatel určité protiprávní jednání oznámí, nesmí být konfrontován formou odvetných opatření ve smyslu zákona o ochraně oznamovatelů, čímž se myslí jakékoliv jednání nebo opomenutí, které bylo vyvoláno v důsledku učinění oznámení, a které je způsobilé oznamovateli přivodit újmu (např. snížení mzdy či platu nebo výpověď z pracovního poměru).
Zákon o ochraně oznamovatelů také mimo shora uvedené stanovuje povinnost zavést tzv. interní oznamovací systém se stanoveným procesem projednání oznámení. Povinnost zavést vnitřní oznamovací systém je obligatorní nejen pro osoby povinné ve smyslu AML zákona (jako jsou úvěrové a finanční instituce, banky, osoba s povolením poskytování investičních služeb, osoba nakupující a prodávající nemovitosti, dražebníci, realitní zprostředkovatelé atd.) ale také pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávající více než 50 zaměstnanců, a pro všechny veřejné zadavatele podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.
K zavedení interního oznamovacího systému bude podle zákona o ochraně oznamovatelů zpravidla zapotřebí určení, zda je subjekt povinnou osobou (viz výše), a pokud ano, zda bude systém sám spravovat či bude systém s jinou osobou sdílet, či tuto jinou osobu spravováním systému pověří (pověřit jinou osobu či systém sdílet s jinou osobou může zaměstnavatel s méně než 250 zaměstnanci). Dále je nutné jmenovat příslušnou osobu ke spravování interního oznamovacího systému a proškolit ji dle uvedeného zákona, přičemž je žádoucí, aby touto osobou byl zaměstnanec povinné osoby, případně kdokoliv v obdobném vztahu. Velmi významným krokem k zavedení systému bude vydání vnitřního předpisu upravující jeho provozování (v praxi se tak bude jednat o předpis upravující podání oznámení, prošetřování oznámení a přijímání nápravných a preventivních opatření, optimálně explicitně se vyjadřující k odvetným opatřením). V neposlední řadě je nutné také informovat a proškolit ostatní zaměstnance o uvedeném procesu.
Pro povinné subjekty, s výjimkou veřejných zadavatelů, zaměstnávající nejméně 50 a zároveň méně než 250 zaměstnanců platí podle § 29 zákona o ochraně oznamovatelů povinnost zřídit interní oznamovací systém nejpozději do 15. prosince 2023.
Korektně spravovaný a zavedený vnitřní oznamovací systém může předejít případným škodám ve vnitrokorporačním měřítku, hrát důležitou roli v případě správního či trestního řízení, ale může být též vyžadováno ze strany různých finančních a úvěrových institucí, veřejných zadavatelů, investorů či partnerů.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




